DIGEOCAT & Lib: digitální nástroj pro efektivnější výzkum cestopisných textů

Jiří Hrabal, hlavní řešitel Digeocat & Lib., představil zkraje června práci na projektu polským studentům na Varšavské univerzitě.
Fotogalerie: archiv KB FF UP
Středa 12. červen 2024, 12:00 – Text: M. Křížková Hronová, Š. Chovancová

Odborníci, studenti i laická veřejnost budou mít na přelomu let 2025/26 k dispozici nástroj, který jim umožní efektivnější výzkum rozsáhlého korpusu cestopisných textů z nově utvořené digitální knihovny. Prostřednictvím zadávání strukturovaných dotazů budou moci efektivně získat informace o v cestopisech přítomných reprezentacích mezikulturních kontaktů. DIGEOCAT & Lib. bude využívat i umělé inteligence. Na jeho vzniku pracují vědci z Univerzity Palackého ve spolupráci s týmy tří zahraničních univerzit a dalšími partnery. 

Odborníci z katedry bohemistiky Filozofické fakulty UP ve spolupráci s vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a dále odborníky několika partnerských zahraničních univerzit vyvíjejí unikátní multitematický atlas DIGEOCAT & Lib. Ten obsáhne cestopisy české provenience, jejichž autoři putovali v období od 15. století do roku 1918 do středomořské oblasti. Nově vznikající program má usnadnit práci vědcům i studentům, zajímavý může být i pro cestovatele a turisty. 

„Jde o projekt výrazně interdisciplinární a internacionální, přestože je zaměřen na české písemné kulturní dědictví. Jeho hlavním cílem je vývoj a realizace prototypické softwarové aplikace pro zefektivnění výzkumu českých cestopisných textů z oblasti Středomoří od 15. století do roku 1918. Tento digitální nástroj umožní badatelům zaznamenávat trasy cestovatelů/cestopisů do digitálních map a současně jednotlivé lokace propojit s vytvořenou digitální knihovnou cestopisných textů prostřednictvím matrice klíčových témat zaměřených na mapování mezikulturního kontaktu. Online aplikaci bude provozovat Moravská zemská knihovna v Brně jako součást svých digitálních fondů. Její uživatelé budou moci velmi rychle získat z cestopisných textů informace o mezikulturním kontaktu prostřednictvím strukturovaných otázek a mapových vizualizací,“ uvedl Jiří Hrabal, hlavní řešitel projektu z katedry bohemistiky FF UP. Shrnul tak práci, v níž jeho tým využívá i staré mapy, neboť některá místa ze zaznamenaných tras jsou na těch současných už těžko dohledatelná.

„Dotazy, které budou moci uživatelé v aplikaci zadávat, by mohly znít modelově například takto: Co napsali cestopisci o vztahu místních k cizincům v Istanbulu mezi 15. a 17. stoletím? Nebo: Co napsali o vztahu místních k institucím v Dalmácii v letech 1815–1848? Nebo: Kudy vedly trasy cest českých cestopisců do Říma v 18. a 19. století? Jak se dopravovali z Čech do Terstu v letech 1800–1860? A podobně,“ dodal Jiří Hrabal.

Multimediální online atlas má být hotov na sklonku roku 2025. Půjde o digitální knihovnu cestopisných textů dostupnou online, interaktivně propojenou s digitálním multitematickým atlasem prostřednictvím témat zaměřených na mezikulturní kontakt. Jeho tvůrci věří, že bude dobrým pomocníkem jak pro vědce, tak pro studenty. Stačí, když badatel v online atlasu zaklikne místo, poté potřebnou kategorii, o níž se chce dozvědět víc, a program mu z velkého množství dat vyextrahuje úryvky z cestopisů, v nichž cestovatelé popisují oblast či téma, které ho zajímá. Na jeho vzniku se podílí i Moravská zemská knihovna v Brně, která poskytuje tým odborníků na digitalizaci literárních památek včetně technické podpory a odborníků na digitální mapování. Důležitými partnery jsou také vědci tří zahraničních univerzit, Universita degli Studi di Udine, Universidad de Granada a Sveučilište u Zagrebu.

Naprosto zásadním partnerem je však katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, jejíž odborníci pracují na programovém zabezpečením atlasu.

„Spolupráce s kolegy z filozofické fakulty byla pro nás velkou výzvou. Pomáháme překlenout propast mezi tradičními tištěnými cestopisy a moderními prostorovými databázemi a snažíme se tak zlepšit dostupnost a použitelnost historických cestovních dat. Nyní již máme plně funkční webovou aplikaci pro převod nestrukturovaných narativních dat do strukturovaného a dále zpracovatelného formátu. V další části našeho vývoje se zabýváme vizualizací zaznamenaných dat, tedy vlastním multitematickým online atlasem. Máme za sebou řadu atlasových projektů, ale tento je svým zaměřením unikátní. Věříme, že se stane předlohou obdobným kartografickým produktům“ shrnul Vít Voženílek, koordinátor unikátního projektu, jehož domovským pracovištěm je katedra geoinformatiky PřF UP.

Projekt s názvem Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities (DIGEOCAT& Lib.) je financován z programu EU Cooperation partnership in higher education Erasmus+. Doba trvání projektu 12/2022 – 12/2025. Více o projektu zde.

Pozn. redakce: Fotogalerie nabízí printscreeny, které ilustrují prostředí, v němž vědci vytvářejí data, jde o tzv. digitální mapování a tagování úryvků.  

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)