Představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého

Při slavnostním aktu v pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nové profesorky a profesoři vysokých škol. Mezi jmenovanými je i pětice osobností, které působí na Univerzitě Palackého: Kateřina Bouchalová a Přemysl Falt z lékařské fakulty, Radmila Švaříčková Slabáková a Matúš Šucha z filozofické fakulty a Jiří Dostál z fakulty pedagogické.

„Buďte inovativní, buďte nápadití, buďte ambiciózní a buďte odvážní. Takové potřebujeme vědce, ale takové potřebujeme i vysokoškolské učitele. Vaši žáci to rozhodně ocení,“ těmito slovy zakončil prezident Petr Pavel svůj projev, v němž mimo jiné mluvil o podfinancování vysokého školství i o zbytečné opatrnosti a konzervativnosti v podpoře výzkumných projektů. Celý prezidentův projev si můžete přečíst zde.

Na prezidenta navázal ministr školství Mikuláš Bek, který vedle gratulace jmenovaným profesorkám a profesorům připomněl, že je třeba pokročit s některými dlouho odkládanými systémovými změnami v terciárním vzdělávání. Ministrův projev najdete zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 78 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme pětici osobností působících na Univerzitě Palackého a také profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

Jako významné ocenění všech pracovních aktivit, ale i jako závazek do budoucna a příležitost znovu poděkovat všem, kteří ji učili a podporovali, vnímá své jmenování profesorkou v oboru Pediatrie Kateřina Bouchalová působící na Dětské klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde je zástupkyní přednostky pro výuku.

Absolventka LF UP svoji lékařskou kariéru začala v roce 1994 v nemocnici v Šumperku, s olomouckou dětskou klinikou je spojena od roku 2001. Specializuje se na revmatologii a osteologii. „V těchto oborech léčím děti s mnohdy velmi závažnými nemocemi, kterým můžeme díky biomedicínskému pokroku v posledních třiceti letech nabídnout moderní cílenou léčbu. Léčebné úspěchy však velmi záleží na spolupráci rodiny a pochopení, že klíčem je zdravý životní styl,“ uvedla.

Na dětskou revmatologii a dříve i na prediktivní onkologii zaměřuje také své vědecké aktivity, uplatňuje přitom zkušenosti a dovednosti získané v Laboratoři experimentální medicíny, která se stala základem Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP. „Zabýváme se možnostmi predikce agresivního průběhu juvenilní idiopatické artritidy, nejčastější dětské revmatické nemoci. Jsme zapojeni do mezinárodní spolupráce ve výzkumu především dosud málo poznaného nebakteriálního zánětu kostí a systémového lupus erythematodes. Za svůj největší profesní úspěch považuji propojení klinické práce, výuky a vědy, za osobní úspěch pak to, že se vše uvedené podařilo za podpory manžela skloubit s rodinou a péčí o dvě skoro dospělé děti,“ dodala s tím, že má velmi ráda práci se studenty a chce nadále rozvíjet kvalitní praktickou výuku coby nejdůležitější způsob získávání znalostí a dovedností v klinických oborech.  

Zejména terapeutické digestivní endoskopii se věnuje Přemysl Falt, primář II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL, který byl jmenován profesorem v oboru Vnitřní nemoci. „Tyto metody ve své moderní podobě prakticky nahradily některé invazivnější chirurgické a radiologické postupy, a to zejména při diagnostice a léčbě časných nádorů trávicí trubice a pankreatobiliárních onemocnění. Mezi mé další odborné zájmy patří idiopatické střevní záněty, onemocnění jícnu a tenkého střeva, břišní a střevní ultrasonografie a intenzivní péče v gastroenterologii,“ přiblížil s tím, že úspěšný se považuje ve zvládnutí svého oboru, schopnosti kontinuálního rozvoje, pravidelné výzkumné a publikační činnosti, organizaci svého pracoviště a vzdělávání odborné veřejnosti.

Všeobecné lékařství Přemysl Falt vystudoval na Univerzitě Karlově, postgraduální studium dokončil na Masarykově univerzitě a habilitoval na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Působil v Ostravě, s olomouckou II. interní klinikou je spjat od roku 2018. Na svém kontě má řadu odborných publikací, podepsán je například i pod monografií věnovanou koloskopii a je držitelem několika ocenění, mj. Jeseniovy ceny pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně v anketě Lékař roku.

Jmenování profesorem vnitřního lékařství je pro něj velkou ctí a považuje ho za přirozené vyústění systematické výukové, výzkumné, publikační a klinické činnosti. „Můj individuální akademický rozvoj by ale rozhodně nebyl možný bez fungující spolupráce a podpory v rámci mých pracovišť a bez tolerance mých blízkých, proto moje velké poděkování patří Lékařské fakultě UP, Fakultní nemocnici Olomouc a mé rodině. Řízení ke jmenování profesorem jsem vnímal i jako příležitost k uspořádání nejen své dosavadní odborné činnosti, ale i myšlenek a nápadů do budoucna. Rád bych pokračoval v nastaveném směru klinické, výukové a výzkumné činnosti. Současně se jako člen vedení České gastroenterologické společnosti ČLS JEP cítím zodpovědný za další rozvoj gastroenterologie v ČR, ve kterém bych dál s plným nasazením pokračoval,“ dodal.

RADMILA ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ   katedra historie FF UP

Profesorkou v oboru Historie – obecné dějiny byla, na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity, jmenována Radmila Švaříčková Slabáková z katedry historie Filozofické fakulty UP. „Je to pro mě čest, ale také závazek vůči kolegyním a kolegům i vůči studujícím. Je to popud k tomu, abych na sobě dále pracovala a pomáhala rozvíjet historii jednak jako vědecký obor, jednak jako poznání, které je cenné pro celou společnost. Mám radost, že se mi podařilo rozšířit řady žen, jež dosáhly profesorského titulu,“ uvedla.

Ve své odborné práci se věnuje moderním dějinám s interdisciplinárním přesahem, paměťovým studiím i historiografickým trendům, jako jsou dějiny emocí nebo dějiny smyslů. „Interdisciplinární bádání a spolupráci bych chtěla rozvíjet i nadále, a to nejen v evropském, ale i v globálním kontextu,“ dodala.

Radmila Švaříčková Slabáková je absolventkou Filozofické fakulty UP, na její katedře historie působí od roku 1999. V tomto roce také získala doktorát cotutelle v oboru historie na univerzitě ve francouzském Grenoblu, habilitovala se v roce 2008. Ke svým největším úspěchům řadí štěstí na kolegyně a kolegy, kteří s ní spolupracují a s nimiž se jí podařilo vytvořit originální publikace, jako je monografie zabývající se rodinnou pamětí, nebo kniha o zvukových pamětech druhé světové války v česko-polském kontextu, kterou s kolegy právě dokončuje.

MATÚŠ ŠUCHA   katedra psychologie FF UP

Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP, kterou v letech 2012–2019 vedl, se orientuje na oblast dopravní psychologie, konkrétně na problematiku mobility, udržitelnosti a bezpečnosti, v této oblasti působí i jako soudní znalec a mentor EuroPsy. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako významný milník ve své profesní dráze. Je to uznání nejen mé dosavadní práce a úsilí, ale i závazek k další odborné činnosti, výuce a vědeckému bádání. Titul chápu jako příležitost rozšířit své možnosti přispět ke vzdělávání a rozvoji mého oboru, zároveň jako motivaci nepolevovat v kvalitě své práce a stále se zlepšovat,“ prozradil.

Odborně se zabývá zejména zkoumáním lidského chování v dopravě, analýzou příčin dopravních nehod a hledáním efektivních intervencí pro zvýšení bezpečnosti na silnicích. „Součástí mé práce je také soudně znalecká činnost a vývoj inovativních přístupů, které propojují psychologii, technologie a vzdělávání, aby přispěly k prevenci nehod a zlepšení chování řidičů. Důležitou oblastí je i práce s profesionálními řidiči a vývoj vzdělávacích programů, které podporují bezpečnější a odpovědnější přístup k řízení. Jako majitele autoškoly mě samozřejmě zajímají i další témata, která souvisejí se vzděláváním řidičů,“ dodal nový profesor z FF UP, jenž je od roku 2022 i členem předsednictva Technologické agentury ČR.

Za svůj největší úspěch považuje to, že se mu daří propojit vědecký výzkum s praktickým uplatněním. „Výsledky mé práce mají reálný dopad na zvýšení bezpečnosti na silnicích, což je oblast, která má přímý vliv na lidské životy. Z osobního hlediska je pro mě velkým úspěchem i to, že se mohu podílet na výchově nové generace odborníků, kteří sdílí mou vášeň pro dopravní psychologii a bezpečnost, a předávat své znalosti a zkušenosti,“ doplnil. Matúš Šucha je autorem řady textů, publikací, zaměřených na otázku lidského faktoru v dopravě, je řešitelem či spoluřešitelem národních i mezinárodních projektů. Je aktivním členem mnoha prestižních mezinárodních organizací, mimo jiné viceprezidentem mezinárodní organizace ICTCT – International co-operation on theories and concepts in traffic safety.

JIŘÍ DOSTÁL   katedra technické a informační výchovy PdF UP

Jako ocenění dosavadní práce, ale zároveň i závazek k překonávání nových výzev. Tak vnímá jmenování profesorem Jiří Dostál, vedoucí katedry technické a informační výchovy PdF UP. „Vzdělávací systém v ČR čekají velké změny. V rámci odborného vzdělávání se například počítá s redukcí oborů, ze současných 283 na zhruba 40, což bude zákonitě vyžadovat proměnu pregraduální učitelské přípravy. Je na místě poděkovat všem, kteří se podíleli na mém profesním formování a růstu. Vnímám jako samozřejmost, že půjdu v jejich stopách a budu nápomocen při výchově nové generace akademických pracovníků,“ řekl.

Jiří Dostál je absolventem Univerzity Palackého, na pedagogické fakultě vede výuku didakticky, technicky a informaticky orientovaných předmětů v rámci přípravy budoucích učitelů. Je autorem řady publikací, držitelem několika ocenění, věnuje se i expertízní činnosti, absolvoval několik zahraničních pobytů a účastnil se i více než třiceti projektů. „Postupně jsem se zabýval konceptem badatelsky orientované výuky, didaktikou technického vzdělávání a v poslední době integrací obsahu vzdělávání se zaměřením na STE(A)M. Dílčím způsobem se zaměřuji i na rozvoj informatického a technického myšlení dětí předškolního věku a žáků 1. stupně základních škol. Je pro mě srdeční záležitostí, když mohu jít do mateřských škol testovat nové metodické postupy a materiály a být zároveň v roli učitele. Dlouhodobě se podílím na kurikulárních inovacích, mimo jiné jsem řídil pokusné ověřování ‚nové informatiky‘ na ZŠ,“ přiblížil.

Aktuálně je členem pracovní skupiny pro návrh a ověření STEM kurikula pro středoškolský obor Všeobecné lyceum a velmi ho těší, že výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti zkvalitňují vzdělávání přímo ve školách a mají dopad na rozvoj praktických dovedností žáků. Svůj největší úspěch spatřuje v podílu na přípravě Inovační strategie ČR 2019–2030 The Czech Republic: The country for the future, pracoval na tvorbě jejího pilíře s názvem Polytechnické vzdělávání.