Jak se za posledních sto padesát let proměnila střední Evropa a kdo je Středoevropanem? Na tyto otázky odpoví mezi 19. a 21. zářím na kroměřížském zámku mezinárodní vědecká konference Zrod soudobého Středoevropana. Pořádá ji Univerzita Palackého, spolu s Národním památkovým ústavem, Muzeem umění Olomouc a městem Kroměříž. Na konferenci, která je určena nejširší veřejnosti a na které vystoupí špičkoví čeští historici, je možné se přihlásit do 7. září.
Přednášející se zaměří na otázky postupného formování občanské společnosti, na přístupy k jejímu studiu, na odraz doby ve výtvarném umění s přesahem do sociologie či politologie. Konferenci vymezuje rok 1848, ve kterém se do Kroměříže přesunulo první ústavodárné shromáždění ve střední Evropě, a letošní rok, který Evropská unie vyhlásila rokem Evropského kulturního dědictví. Záštitu nad akcí převzal předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Význam setkání podtrhují úvodní přednášky bývalého předsedy české vlády Petra Pitharta, bývalého rakouského vicekancléře Erharda Buseka či amerického historika umění Stevena Mansbacha.
„Těžiště většiny historických referátů bude takzvané dlouhé 19. století, zejména jeho druhá polovina, kdy se v důsledku převratných ekonomických, sociálních a politických změn rodila současná občanská společnost,“ vysvětlil Michael Viktořík, vedoucí sekce nejnovějších dějin na katedře historie filozofické fakulty. „Právě v tomto období vznikla a rozvíjela se celá řada stereotypů a mýtů, ale i celá řada ,-ismů‘, které jsou integrální součástí naší přítomnosti. Většina příspěvků se bude z různých úhlů věnovat těmto stále aktuálním a důležitým tématům, jako jsou nacionalismus, sociální otázka, emancipace nebo česko-německé vztahy. Dvacáté století není pochopitelné bez studia století devatenáctého,“ řekl Michael Viktořík.
Konference se zúčastní přední čeští historici a historičky obecných dějin i dějin umění. Společně budou hledat v minulosti paralely a analogie se současností. „Příspěvky věnované vzniku moderních národů – českého, slovenského, maďarského – a států či formování moderní občanské společnosti doplní pohledy zahraničních odborníků: pařížské profesorky Catherine Horel a rakouského historika Lothara Höbelta,“ uvedl historik Jan Stejskal z FF UP.
„Všechny přednášky jsou určeny pro širokou odbornou veřejnost. Přestože se příspěvky budou zabývat složitými a mnohdy také konfrontačními tématy, snahou přednášejících bude je podat z nadhledu stravitelnou formou. Součástí vystoupení zahraničních účastníků bude simultánní překlad do češtiny, aby nebyla případná neznalost jazyka zbytečnou bariérou,“ řekl Stejskal.
Účastníci konference se zaměří především na různé aspekty formující se občanské společnosti, a to nejen v kontextu národních hnutí a demokratizace společnosti, ale i industrializace a s tím související sociální otázkou.
„Stranou nezůstane ani osobnost Františka Palackého a samotného kroměřížského sněmu, na němž se objevil pokus řešení soužití národů habsburské říše mírumilovnou cestou na principech konstituční monarchie. Jsme přesvědčeni, že si dnešní doba klade otázky, které nejsou nepodobné těm, které si kladli naši předkové v Kroměříži – zda je pro malý národ smysluplné existovat ve větším celku, který vyznává svobodu a ctí právo a ústavní zvyklosti,“ dodal Jan Stejskal.
Přihlášky na konferenci posílejte do 7. 9. 2018 na: Michael.Viktorik@upol.cz. Program konference najdete ZDE. Na konferenci bude navazovat i výstava Muzea umění Rozlomená doba 1908 - 1928. Podrobnosti o ní najdete ZDE.