Univerzita Palackého vydala svou nejstarší matriku. Výpravná edice z let (1576) 1590 – 1651 obsahuje 6 690 záznamů, mezi nimiž se vyjímají jména i takových osobností, jakými byli Bohuslav Ludvík Balbín z Vorličné, Jan Sarkander z Příbora či Albrecht z Valdštejna.
Univerzitní matriky jsou jedinečným pramenem, který poskytuje cenné informace o imatrikulovaných a promovaných studentech, především o jejich rodišti a zemi původu. Dodnes se jimi může chlubit jen několik málo evropských univerzit. V České republice je to vedle Univerzity Karlovy v Praze právě Univerzita Palackého, jejíž nedávno vydaná Nejstarší matrika olomoucké univerzity obsahuje řadu významných jmen šlechtických i měšťanských potomků. Podle rektora Jaroslava Millera je starobylá matrika olomoucké univerzity skutečně vzácností.
„Pro univerzity jsou matriky nedílnou součástí jejich paměti a svědectví o významu a důležitosti akademie, a to především v období středověku či raného novověku. Vydání první matriky olomoucké univerzity je tedy významným počinem, který nepochybně otevře možnosti nových výzkumů o postavení univerzity v raně novověké síti akademií jak ve střední Evropě, tak v celoevropském kontextu,“ říká v úvodním slově výpravné edice rektor UP. Jako historik zároveň vysvětluje, že současná historická věda využívá univerzitní matriky k šířeji zaměřeným výzkumům především v oblasti kulturních dějin.
Matriky podle rektora UP umožňují například podchytit mobilitu studentů mezi jednotlivými akademiemi předmoderní Evropy, identifikovat dobově nejoblíbenější studentské destinace a do jisté míry i analyzovat prestiž jednotlivých oborů a profesorů stejně jako povahu kulturní výměny mezi jednotlivými regiony. Tyto dokumenty mohou také odkrýt bílá místa v životě významných historických osobností, stejně tak odhalit pozadí fungování dobových mocenských struktur a vztahů, které nezřídka byly vytvářeny právě v období univerzitního studia.
Nejstarší matriku olomoucké univerzity vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého díky prof. Libuši Spáčilové a PhDr. Vladimíru Spáčilovi, bývalému řediteli Olomouckého archivu.
„Byli to právě tito erudovaní editoři, kteří při příležitosti výročí znovuobnovení a založení univerzity v roce 2016 navrhli olomoucké univerzitě vytvořit edici na základě nejstaršího dochovaného historickéhodokumentu, jenž je uložen v Moravském zemském archivu v Brně,“ říká k vzniku publikace redaktorka Vydavatelství UP Lucie Loutocká.
„Nově vydaná Nejstarší matrika olomoucké univerzity obsahuje vedle transliterace matrikových záznamů Rejstřík jmen řádových a akademických hodnostářů, Rejstřík studentů gymnázia, univerzitních posluchačů a promovaných osob, Rejstřík zemí i Rejstřík míst,“ dodává k obsahu díla Lucie Loutocká. Doplňuje přitom, že je její součástí i řada důležitých jmen.
„Na univerzitě v Olomouci studoval například svatořečený kněz Jan Sarkander z Příbora, který byl imatrikulován v roce 1587, nebo Albrecht z Valdštejna, jenž prošel imatrikulací v roce 1605. V matrice se objevuje i řada jmen potomků dalších šlechticů, např. Karel z Žerotína nebo Jan Žampach z Potštejna. Studovali zde i příslušníci měšťanského stavu, hojně jsou v matrice zastoupeni potomci rodu Hirschů a Heiligů. Někteří z absolventů univerzity se po studiích pak stali významnými osobami městské samosprávy či jiných úřadů města,“ dodává Loutocká.
Každá položka matriky obsahuje jméno křestní a rodové, často také rodiště i rodnou zemi imatrikulovaných. Záhlaví zápisů je doplněno datem imatrikulace, jménem tehdejšího rektora, studijního prefekta, později i dalších akademických hodnostářů a přizvaných osob.
Nejstarší matrika olomoucké univerzity je reprezentativním česko-německým dílem, které je určeno především archivářům a historikům různých oborů. Ve speciálním obalu je tato publikace i vhodným dárkem pro významné univerzitní návštěvy. Vyšla v nákladu 300 kusů a už nyní se diskutuje o možném zpracování druhé nejstarší matriky olomoucké univerzity, tzv. Matriculy, vzniklé v roce 1640 a uložené v pobočce zemského archivu v Opavě.