České děti z nejnižší vrstvy společnosti více sportují a konzumují méně sladkostí a sladkých nápojů než v roce 2002. Vyplývá to ze zprávy UNICEF Innocenti Report Card 13 s názvem Fairness for Children (Spravedlnost pro děti), která přináší přehled rozdílů v životní úrovni dětí ze 41 členských zemích EU a OECD. Podíleli se na ní odborníci z Institutu aktivního životního stylu fakulty tělesné kultury.
V reportu jsou prezentována data z mezinárodní výzkumné studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), kterou v České republice garantuje právě olomoucká tělovýchova a do které bylo mezi lety 2002 a 2014 zapojeno přes 600 tisíc školáků ze 41 zemí světa.
„UNICEF ve zprávě porovnává rozdíl mezi životní úrovní dětí v nejnižší vrstvě společnosti s celospolečenským průměrem, tak zvanou relativní nerovnost, ve čtyřech klíčových oblastech: příjem, vzdělání, zdraví a životní spokojenost. Tento rozdíl naznačuje, do jaké míry může v jednotlivých zemích dítě z nejnižší vrstvy společnosti zaostávat za svým průměrným vrstevníkem. V ukazatelích zdravého životního stylu dochází v České republice mezi dětmi z různých sociálních prostředí ke snižování nerovnosti,“ uvedl Michal Kalman z Institutu aktivního životního stylu, hlavní řešitel HBSC studie u nás.
Více pohybu, ale subjektivní pocit zdraví horší
V období let 2002 a 2014 klesl rozdíl mezi dětmi v nejnižší společenské vrstvě a průměrem dětské populace v konzumaci sladkostí a slazených nápojů o 4,4 procenta. Naopak aktivní zájem o pohybovou aktivitu se o 3,1 % navýšil. „Ačkoliv mají děti stále nedostatek pohybu, světová trendová data ukazují, že úroveň pohybové aktivity adolescentů mírně roste. Snižování relativní nerovnosti pohybové aktivity mezi dětmi z různých sociálních prostředí je cestou, jak pozitivně přispět ke zvýšení úroveň pohybové aktivity celé dětské populace,“ komentuje Kalmanova kolegyně Jana Vokáčová.
I přes pozitivní výsledky v oblasti zdravého životního stylu, se subjektivní pocit zdraví u chudších dětí zhoršuje. Výzkum HBSC v roce 2014 ukázal, že při subjektivním hodnocení zdraví až čtvrtina českých dětí pociťuje alespoň jednu zdravotní komplikaci denně (např. bolest hlavy, zad, břicha, závratě, podrážděnost či poruchu spánku). Navíc výsledky u dětí v nejnižší společenské vrstvě se mezi lety 2002 a 2014 zhoršily více než u průměrných vrstevníků.
Porovnání se světem
Podobně jako své zdraví hodnotí české děti také svoji životní spokojenost. Na škále spokojenosti s kvalitou života (od 0 do 10) hodnotilo 8,6 procenta dětí svoji současnou spokojenost na úrovni 4 a méně. Podobně hodnotí svoji spokojenost děti v Kanadě, Francii či Německu. Nejméně spokojenou skupinou jsou dívky ve věku 13 a 15 let. Relativní nerovnost v životní spokojenosti se u dětí během let 2002 a 2014 ještě prohloubila, a to o 2,1 procenta. Celkově jsou české děti nejméně spokojenými dětmi v rámci EU.
Kromě životní spokojenosti si však české děti v porovnání se světem nevedou špatně. V roce 2013 byla v České republice míra dětské chudoby 6,3 procenta, což ji řadí na pátou příčku v rámci 41 států účastnících se studie. Podobnou měrou chudoby trpí děti na Islandu či ve Švýcarsku.
Zpráva UNICEF Fairness for Children je k dispozici zde.