Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty v oblasti rozvojových politik. Pět let vedl tento studijní program Miroslav Syrovátka z katedry rozvojových a environmentálních studií.
Jak hodnotíte celý projekt a co byla pro vás největší výzva?
Celkově hodnotím projekt jako úspěšný, byť jeho rozjezd nebyl jednoduchý. Na projektu se podílely čtyři univerzity a koordinoval ho náš olomoucký tým. V polovině července 2016 jsem obdržel email, že Evropská unie schvaluje náš projekt k financování. O několik hodin později téhož dne vypukl v Turecku puč, v jehož důsledku byla týden poté jedna z participujících univerzit (turecká Fatih University) zrušena. Museli jsme tedy studijní program restrukturovat, aby ho zajišťovaly pouze tři univerzity. Program jsme také začali realizovat v době, kdy naše univerzita žádný takový program nekoordinovala, v České republice jsme byli teprve druhým programem Erasmus Mundus, kde je koordinujícím pracovištěm domácí univerzita. To samozřejmě vyžadovalo, aby se na naší univerzitě nastavily procesy, které jsou pro realizaci projektu nezbytné, ale s kterými univerzita zatím neměla zkušenosti. Nejde totiž o výměnný program, kde jedna univerzita vysílá studenty na druhou univerzitu, ale o společný program, kde jsou všichni studenti od začátku studenty všech tří spolupracujících univerzit.
Jaký jste zaznamenali zájem z řad zahraničních studentů?
Zájem byl obrovský, předpokládám, že poměr uchazečů a studentů byl nejvyšší na univerzitě. Za první tři cykly studentů jsme obdrželi 3000 přihlášek, ale přijmout jsme mohli řádově méně. Stipendistům těchto programů poskytuje Evropská unie relativně vysoký finanční příspěvek, a mnoho z nich se tak hlásí na více programů, přičemž větší motivací je někdy zřejmě stipendium než samotný program. To znamená, že sice můžete mít 1000 uchazečů na jeden ročník, ale mnoho z nich nemá ke studiu potřebné předpoklady. Samozřejmě, mezi tou tisícovkou přihlášených je i hodně velmi kvalitních uchazečů, ale nezjistíte to jinak než hodnocením všech formálně správných přihlášek, což bylo velmi časově náročné. V novém projektu jsme již zavedli poplatek za přijímací řízení, který část slabších uchazečů odradil a udělal přijímací řízení zvládnutelnější. Mimochodem, z těch tří tisíc přihlášek byl, pokud se pamatuji dobře, pouze jediný zájemce z České republiky.
Co vše museli studenti během magisterského studia absolvovat?
Program, který celkově absolvovalo 68 studentů z 37 zemí, byl postaven na třech výukových semestrech a výzkumné či praktické stáži navázané na diplomovou práci. Celá skupina studentů začínala vždy v Olomouci, druhý semestr absolvovala na francouzské univerzitě v Clermont-Ferrand a třetí semestr v italské Pavii. Jednotlivé semestry se do určité míry lišily zaměřením. Například v Olomouci získali studenti multidisciplinární základy rozvojových studií, zatímco ve Francii bylo zaměření výrazněji ekonomicky orientované.
Máte nějaké informace o dalším uplatnění studentů?
S většinou bývalých studentů jsme v kontaktu a neformálně sledujeme jejich kariéru. Větší část se uplatila v praxi, jak program předpokládá, menší část zůstala v akademické sféře. Jejich pracovní pozice jsou velmi různorodé, obvykle jde o veřejnou správu na národní i mezinárodní úrovni a nevládní organizace. Za všechny vzpomenu třeba poradce pro genderovou problematiku v Národním statistickém úřadu Dominikánské republiky či programového pracovníka ve Světové organizaci duševního vlastnictví. Někteří pracují i na pozicích, které se rozvojových studií týkají méně, ale to je v dnešním světě v zásadě běžné.
Ovlivnila výuku pandemie covid-19?
Pandemie covid-19 nám do programu zasáhla citelně. Vypukla na jaře 2020, kdy jeden ročník právě přejel do Francie absolvovat svůj druhý semestr, zatímco další ročník studentů byl již ve čtvrtém semestru na stáži na různých místech na světě. A přestože se to stalo v době, kdy studenti nebyli v České republice, koordinace postupu byla samozřejmě na nás. Jednalo se například o řešení přejezdu hranic nebo platnost pojištění pro studenty, kteří odcestují do jiné země, než bylo plánováno. V roce 2020 jsme uspořádali státní zkoušky online, a studenti je tak absolvovali na různých místech na světě. Organizace jsem se trochu obával a byl jsem mile překvapen, že vše fungovalo jak ze strany logistiky, tak kvalitou spojení. O rok později jsme zvládli uspořádat i první hybridní promoci, která byla online přenášena do celého světa.
Co tento společný magisterský program přinesl naší univerzitě, přírodovědecké fakultě, vaší katedře?
Univerzitě jako celku především posílení internacionalizace, protože se jedná o program plně vyučovaný v anglickém jazyce pro zahraniční studenty, což není obvyklé. Také zkušenosti, které univerzita již s tímto programem má, což usnadní realizovat společné programy i jiným katedrám. Naší katedře to pak přineslo mnohem pevnější kontakt se zahraničními univerzitami a zejména se studenty. Pravidelná výuka, vedení diplomových prací, státní závěrečné zkoušky, to vše v angličtině, zvýšilo i odborné kapacity akademických pracovníků. A ještě jeden aspekt, který stojí za zmínku. Jakkoli je expozice mezinárodnímu prostředí prospěšná pro každý program, pro oblast mezinárodních rozvojových studií je zásadní. Diskuze se studenty, z nichž většina pochází z prostředí rozvojových zemí, je podnětná, a tak trochu udržuje kontakt katedry s realitou rozvojového světa, na který se program většinově zaměřuje.
Bude program dále pokračovat?
Program už de facto pokračuje. Všechny tři univerzity chtěly v programu pokračovat, proto jsme jako konsorcium požádali Evropskou unii o navazující grant, který jsme i získali. Ze strany organizace projektu jsem z konsorcia odešel a vedení převzaly kolegyně, kterým samozřejmě přeji hodně štěstí v jeho dalším pokračování. Jim i všem na univerzitě, kteří se na projektu nepřímo podíleli, bych také rád poděkoval.