V sobotu 2. listopadu 2024 se v prostorách NH Collection Olomouc Congress hotelu pořádal již 14. ročník Zirmova Olomouckého diskuzního dne, který každoročně pořádá Oční klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Název diskuzního dne nese jméno rakouského očního lékaře Eduarda Konráda Zirma, který jako první na světě v r. 1905 provedl úspěšnou transplantaci lidské tkáně, konkrétně rohovky. Transplantace proběhla na území města Olomouce, kam se rádi a tradičně každý podzim vracíme, abychom otevřeli a diskutovali o nejrůznějších očních tématech a naší spolupráci s jinými medicínskými obory. Rádi tak rozšiřujeme obzory své i obzory ambulantních specialistů. Tématem diskuzního dne se v letošním roce staly herpetické infekce oka.
V páteční večer ještě před samotným zahájením diskuzního dne proběhl velmi zajímavý kurz „Křižovatka neurologie a oftalmologie: Jak si vzájemně pomáháme v diagnostice a péči o pacienty na pomezí oborů“ pod vedením MUDr. Pavla Diblíka, MBA (Oční klinika VFN a 1.LF UK v Praze), a doc. MUDr. Jany Lízrové Preiningerové, Ph.D. (Neurologická klinika VFN a 1.LF UK v Praze). Autoři mají letité zkušenosti ze svých oborů, o které se s účastníky kurzu podělili. Věnovali se zejména diferenciální diagnostice otoku terče zrakového nervu, neuritidám a novinkám v diagnostice a léčbě roztroušené sklerózy.
V sobotu po uvítacím proslovu přednostky Oční kliniky LF UP a FNOL a zároveň odborné garantky celého diskuzního dne MUDr. Kláry Marešové, Ph.D., FEBO, započal bohatý odborný program. Vlastní odborný program organizátoři rozdělili do tří bloků, z nichž každý byl moderován specialistou v dané oblasti z týmu lékařů Oční kliniky LF UP a FNOL, obsahoval přehledové přednášky a také množství zajímavých otázek a kazuistik, k nimž se mohli vyjádřit všichni účastníci během hlasování prostřednictvím mobilní aplikace.
První blok nesoucí název „Kožní a neurologické projevy herpetických onemocnění“ moderovala MUDr. Marta Karhanová, Ph.D., FEBO, a svou přednáškou o problematice z pohledu dermatologa jej zahájila MUDr. Zora Poláčková (Klinika chorob kožních a pohlavních FN a LF UP Olomouc). Ve své přednášce se věnovala přehledu dermatologických onemocnění způsobených viry herpes simplex 1, herpes simplex 2 (HSV 1, HSV2) i infekcí virem varicella zoster (VZV), jehož primoinfekt obvykle probíhá v dětství formou varicelly (planých neštovic) a reaktivace poté vzniká v dospělosti jako herpes zoster (pásový opar), při kterém dochází k výsevu kožních vezikulárních eflorescencí v příslušném dermatomu.
Z pohledu oftalmologického se k problematice vyjádřila MUDr. Petra Hübnerová, Ph.D., FEBO. Ta přehledně popsala kožní projevy primoinfekcí i rekurentních infekcí viru HSV1 i VZV na očních víčkách a v očním okolí. Největším tématem zde byla klinická jednotka herpes zoster ophthalmicus týkající se první větve n. trigeminus (n. ophthalmicus). Zdůrazněna byla role včasného nasazení antivirotik, které pomáhá předcházet vážnějším formám onemocnění a pozdním komplikacím.
Mezioborovou spolupráci bloku uzavřela doc. MUDr. Jana Lízrová Preiningerová, Ph.D. (Neurologická klinika VFN a 1.LF UK v Praze), se sdělením o herpetických infekcích v neurologii způsobených viry HSV a VZV, které mají široké spektrum klinických projevů a mohou vést k závažným komplikacím. Přítomné oční lékaře zajímala nejen léčba postherpetických neuralgií, ale i velmi poučná kazuistika z praxe s příběhem dlouhodobě (a úspěšně) léčené neurologické pacientky, kterou nepřipravila o schopnost samostatné chůze roztroušená skleróza, ale až následky závažné virové encephalitidy.
Moderování druhého bloku se ujala MUDr. Miroslava Malušková, FEBO. Blok byl zaměřen na mezioborový přístup k diagnostice a léčbě herpetických keratitid. První přednáškou bloku byl pohled imunologa doc. MUDr. Jaromíra Bystroně, CSc. (Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Ostrava a LF Ostravské univerzity), na danou problematiku, ve které se nejvíce věnoval především současným léčebným možnostem. Bez povšimnutí rozhodně nezůstala doplňková léčba methisoprinolonem (Isoprinosin), jehož název byl v průběhu dne skloňován opakovaně.
V další přednášce se věnovala MUDr. Kateřina Nouzovská, FEBO (Oční klinika, Fakultní nemocnice v Hradci Králové), klasifikaci, klinickému obrazu a diagnostice herpetických keratitid. Ve svém sdělení se snažila předat auditoriu přehlednou klasifikaci klinických jednotek onemocnění rohovky vznikajících v souvislosti s herpesviry, a to nejen při akutním infekčním zánětu, ale také při stavech vzniklých imunitní reakcí organismu. Upozornila také mimo jiné na vděčnou úlohu bengálské červeně při diferenciální diagnostice herpetické ulcerace, kdy barvení buněk napadených virem na okraji vředu může afekci odlišit od jiných typů ulcerací.
MUDr. Malušková, FEBO, pokračovala ve stejném duchu a zaměřila se na komplikace a také na terapii herpetických keratitid podávanou lokálně i celkově. Navíc bylo zmíněno, že je vzhledem k hojným recidivám nutné myslet i na imunologickou podstatu onemocnění, a proto je někdy potřeba dlouhodobé podávání antivirotik, aby se zabránilo častým rekurentním infekcím a jejich následkům, které mohou vést k nevratnému poškození zraku. Na sdělení potom navázala ještě MUDr. Pavlína Skalická svou prezentací široké diferenciální diagnostiky herpetických keratitid, mezi kterou patří i acanthamoebová infekce, v jejíž léčbě a hlavně dostupnosti léčby se snad blýská na lepší časy. Z tohoto důvodu byla následná firemní přednáška věnována právě inovaci v léčbě akantamébové infekce – nově dostupném polyhexanidu 0,8 mg/ml (0,08%). Lék je určen pro monoterapii a zdá se být velmi nadějnou léčbou pro pacienty s akutním rohovkovým vředem způsobeným Acanthamoebou, protože působí inhibičně jak na aktivní trofozoity, tak na cystální formy tohoto prvoka.
Po přestávce na oběd následoval zvykle třetí blok, který krásně uzavřel tematický okruh vztažený k jednotlivým očním segmentům. Věnoval se herpetickým uveitidám a sekundárním glaukomům. Moderovala jej MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Úvodní přednášky bloku se ujal MUDr. Ondřej Vláčil (Oční klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc) a zopakoval posluchačům diagnostické a terapeutické postupy u herpetických předních uveitid, u kterých je typický recidivující a chronický průběh. Připomněl mimo jiné, že podání antivirotik v lokální formě nemá v případě přední izolované uveitidy význam, protože podaný aciclovir sice dobře proniká do přední komory, ale nemá velkou terapeutickou ani profylaktickou hodnotu. Herpetickou přední uveitidu (zejména recidivující) tedy léčíme výhradně virostatiky podávanými celkově. Na rozdíl od rohovkových afekcí může být velmi užitečné lokální podání kortikosteroidů k tlumení zánětlivé imunitní reakce. Nezapomněl dodat, že díky recidivám a chronické povaze onemocnění se často nevyhneme dlouhodobé medikaci.
Dalším sdělením nás obohatila MUDr. Zuzana Schreiberová, FEBO (Oční klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc), s přehledovou přednáškou o herpetických zadních uveitidách, u kterých se můžeme v klinickém obraze setkat se širokým spektrem postižení, od mírné fokální retinitidy až po závažnou zrak ohrožující a rozsáhlou retinální nekrózu. Součástí přednášky byla také poučná kazuistika o mladé pacientce, u které se akutní retinální nekróza rozvinula v prvním roce po porodu. Léčba této diagnózy musí být razantní a rychlá, zahrnuje podání antivirotik nejen systémově, ale i intravitreálně. V některých případech je indikována i terapeutická PPV.
Charakteristiky specifik konzervativní léčby uveitického glaukomu se ujal MUDr. Petr Mlčák, Ph.D. (Oční klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc). Ve svém sdělení důrazně upozornil, že obava z kortikoresponderity není omluvou k absenci snahy o kontrolu nitroočního zánětu, protože adekvátní kortikoidní léčba trabekulitidy může vést k normalizaci nitroočního tlaku. K vlastní léčbě potom doporučil preferenčně betablokátory a inhibitory karboanhydrázy (při absenci kontraindikací), protože brimonidin může zánět dál potencovat a analoga prostaglandinu (a prostamid) mohou zvyšovat riziko recidivy infekce. Při nedostatečném efektu lokální terapie je na řadě léčba celková a pokud ani ta není dostatečně účinná, je nutné přistoupit k antiglaukomatózní operaci.
Posledním tématem k přednesu byla tedy úskalí chirurgické léčby glaukomu v podání MUDr. Kláry Marešové, Ph.D., FEBO, která dle svých dlouholetých zkušeností potvrdila, že si své prvenství stále drží klasická trabekulektomie, dále větší glaukomové implantáty jako Ex-press, event. Ahmedův implantát. V případě méně pokročilého uveitického glaukomu poté byly zmíněny i implantáty Preserflo nebo Xen. U všech těchto výkonů bývá samozřejmostí použití antimetabolitů jako prevence pooperačního jizvení.
Bezprostředně po ukončení bloku se paní přednostka MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO, ujala závěrečné řeči, ve které poděkovala všem přednášejícím, diskutujícím i všem ostatním účastníkům za jejich přítomnost a popřála klidný zbytek dušičkového dne. Hojná účast stejně jako každý rok potvrdila prestiž olomouckého diskuzního dne, který díky svému bohatému programu utekl opravdu velmi rychle. Nyní tedy nezbývá než se zase těšit na příští rok s očekáváním, jaké zajímavé téma pro diskuzi bude vybráno.
MUDr. Petra Hübnerová, Ph.D., FEBO
Oční klinika LF UP a FNOL