Cyrilometodějská teologická fakulta UP získala do své správy pozůstalost německého katolického kněze, teologa, novináře a mučedníka Maxe Josefa Metzgera, který mimo jiné propagoval ideu mírové a sjednocené Evropy. Jeho myšlenky, založené na věrnosti evangeliu, jsou nadčasové a inspirativní i dnes. Materiály včetně nepublikovaných textů, vědeckých studií či souboru fotografií budou nyní zkoumat odborníci z olomoucké teologie.
„Archivní materiál umožňuje výzkum v oblastech, jako jsou počátky ekumenismu a pacifismu nebo myšlenka sjednocené Evropy. Zajímavé je působení Metzgerových komunit na Moravě, které se snažily budovat mosty mezi národy a věnovaly se sociální práci, a také odkaz Johannese Oesterreichera, který ke komunitě patřil. Oesterreicher pocházel z Města Libavé, studoval na německém gymnáziu v Olomouci, v USA později založil institut židovsko-křesťanských vztahů a je spoluautorem deklarace Nostra aetate, která odmítla antisemitismus,“ uvedl Lubomír Žák z katedry systematické teologie.
Právě pod jeho vedením vznikne na CMTF UP mezinárodní pracovní skupina. Tu budou tvořit akademici i studenti, kteří budou společně prohlubovat Metzgerův duchovní, teologický a sociální odkaz.
„Vzhledem k tomu, že Metzgerova komunita působila před druhou světovou válkou a během ní také na území moravských diecézí, chápu přesun archivu do Olomouce jako symbolický akt návratu do již známého prostředí. O osobnost M. J. Metzgera se zajímám už dvacet let – napsal jsem o něm řadu vědeckých článků a jeho dopisy z vězení přeložil do italštiny. Mám k němu velmi osobní vztah, inspiruje mě. Je pro mě vzorem jako křesťan, kněz a teolog,“ dodal profesor Žák, který se záměrem studia Metzgerovy pozůstalosti seznámil publikum na fakultě během jednoho z dřívějších Vědeckých stand-upů, viz zde.
Max Josef Metzger byl jedním z prvních katolických účastníků ekumenického hnutí a založil interkonfesní společenství Una Sancta, které existuje dodnes. Usiloval o obnovu německého katolicismu, který považoval za sebestředný a málo oddaný ideálům prvotního křesťanství. Metzger, který sloužil za první světové války jako polní kaplan, radikálně odmítal násilí a věřil, že mír v Evropě a ve světě zajistí pouze vzájemný respekt mezi národy. V protikladu k nacionálně socialistickému pojetí společnosti nabídl jiný pohled, založený na úctě a respektu ke každému člověku a národu. Prezentoval jej v předmluvách a novinových článcích i ve chvíli, kdy mu šlo o život. Za pacifistické politické názory a vizi poválečného uspořádání Evropy jako mírového společenství národů ho Hitlerův režim v roce 1943 odsoudil k smrti stětím.
CMTF UP do své správy a ke studiu získala mimo jiné Metzgerovy osobní listy, deníky nebo nepublikované rukopisy, také vědecké studie týkající se jeho osoby a díla. Archivní materiály zahrnují i kompletní ročníky některých katolických rakouských a německých novin a časopisů z 20.–40. let 20. století, knihy a brožury týkající se počátků ekumenismu a křesťanského pacifismu nebo také literaturu o Třetí říši i protihitlerovských hnutích. Důležitými jsou též knihy a osobní dopisy teologa Johannese Oesterreichera a archiválie týkající se Metzgerovy komunity, která na Moravě působila do roku 1945.