I díky spolupráci Univerzity Palackého vznikl pomocník, jenž při psaní na počítači umožňuje přepínat mezi abecedami různých jazyků. Program Klávesník 4. X. X. dokáže přepsat všechny dostupné abecedy ekvivalenty z národní abecedy.
Nový program Klávesník 4.X. X. je rozšířenou verzí jeho předchůdců. „Tento však přepisuje všechny dostupné abecedy ekvivalenty z národní abecedy na klávesnici. Například, když po jeho zapnutí napíšu na klávese s latinkou písmeno D a zvolil-li jsem v programu některou cyrilici, píše Д, jestliže jsem zadal řeckou, píše Δ a tak dále. Lze takto psát i třeba japonskou hiraganou, katakanou, prostřednictvím arabské alifby anebo židovské abecedy alejbejt. Jeho záběr je takřka neomezený a na požádání lze program rozšířit i o nestandardní abecedy,“ uvedl tvůrce Klávesníku 4. X. X. Martin Dokoupil, pro nějž je lingvistika a komunikace zálibou.
Zdůraznil přitom, že si velmi cenní spolupráce s akademiky Univerzity Palackého, kteří mu s přípravou nového programu na přepis abeced pomáhali.
„První verze klávesníku (Klávesník 1.X.X.) vznikla kolem roku 2001, tehdy přepisovala pouze latinskou (českou) abecedu ekvivalenty do ruské azbuky a zpět. V tomto směru velmi děkuji za pomoc doktorandům ze sekce rusistiky a ukrajinistiky katedry slavistiky FF UP. Poté následovaly další verze s nepatrnými vylepšeními, například klávesnice pro esperanto,“ doplnil.
Jak se však takový program, jenž uživateli nabídne možnost mezi abecedami přepínat připravuje? Martin Dokoupil ve svém shrnutí uvedl, že nejprve je důležité si abecedy seřadit do logičtějšího pořadí, na samohlásky, souhlásky, hlásky neznělé – znělé a ostatní znaky. „Pracovalo se mi pak lépe, protože i mezi písmeny existují určité fonetické vazby,“ doplnil.
V následném programování mu hodně pomohl i programátor Petr Neumann. Velké poděkování má i pro ty akademiky olomoucké univerzity, kteří mu byli nápomocni při zpracování semitských abeced, židovské a arabské, v nichž se píše zprava doleva. Problém byl podle něj ovšem i se slabičnými japonskými abecedami hiragana a katakana, s korejskou hangul a zpětnou latinizací. Nejedná se o hláskové abecedy a z toho při zpracování vyplynuly další obtíže, které potvrdil i doktorand Patrick Kandráč z katedry asijských studií FF UP.
„Každou slabiku je při převodu potřebné zapsat jako kombinaci dvou či více písmen. V případě znakových písemných systémů, jakým je také japonština, nešlo klávesník bohužel při zápisu znaků využít. I když jej tedy osobně nevyužívám, neznamená to však, že by neměl využití. V japonštině se totiž využívají čtyři typy písma: čínské znaky, slabičné abecedy katakana a hiragana, také i latinka,“ shrnul Patrick Kandráč, jenž se podílel na stanovení vhodných latinkových ekvivalentů pro zápis slabičných abeced katakany a hiragany. Klávesník podle něj může být zajímavý například pro ty, kteří se zajímají o zápis více jazyků, respektive abeced, nebo pro ty, kteří se zajímají o ekvivalent nějakého písmena v jiné abecedě.
Autor počítačového programu Klávesník 4. X. X. se teď nachází před další výzvou. Rád by zpracoval i některé hindické jazyky, a i v tomto úsilí by velmi ocenil spolupráci akademiků Univerzity Palackého.