Jedinečnou historickou památku, která patří mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku v Kroměříži, pomohou prozkoumat a popsat odborníci z Univerzity Palackého. Jejich výzkum by se měl zaměřit na přízemí zámeckého komplexu, kde se nacházejí unikátně vyzdobené prostory – takzvané saly terreny a grotty. Ty se dochovaly v téměř původní raně barokní podobě a tvoří přechod mezi zahradním křídlem zámku a Podzámeckou zahradou. Výsledky bádání odborníků z olomoucké univerzity by měly v budoucnu posloužit při další péči o cennou výzdobu zámku. Memorandum o spolupráci přímo v Kroměříži podepsali rektor univerzity Martin Procházka a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.
Arcibiskupský zámek patří spolu se zahradami mezi památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Příležitost zapojit se do výzkumu jeho cenných prostor je podle rektora Martina Procházky výjimečná. „Akademici a studenti z katedry dějin umění Filozofické fakulty UP se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě. Projekt, který se soustředí na unikátní výzdobu zámeckého interiéru, tak naváže na předchozí spolupráci několika partnerů, mezi nimiž právě naše univerzita významným dílem přispěla k poznání mimořádné osobnosti biskupa a mecenáše Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, stavebníka kroměřížského zámku. Univerzita Palackého pokládá za čest podílet se na vědeckém bádání zaměřeném na výtvarnou podobu této památky a ráda svými odbornými zkušenostmi přispěje k jejímu přesnějšímu poznání, popisu a uchování pro budoucnost,“ uvedl Martin Procházka.
Memorandum je důležitým krokem ke spolupráci mezi Arcibiskupstvím olomouckým coby majitelem památkově chráněného objektu a Univerzitou Palackého. O výsledky specializovaného průzkumu, na němž budou odborníci z UP pracovat, se bude arcibiskupství moci opřít při budoucím restaurování jedinečných prostor. „Jako vlastníci stále pronikáme do tajemství kroměřížského zámku a všeho, co v sobě skrývá. Po jeho nejznámějších lákadlech, jako je třeba světoznámý Tizianův obraz, se postupně dostáváme také k záležitostem, o kterých se tolik neví nebo které jsou i docela neznámé, abychom je pak také mohli představit veřejnosti. Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků,“ konstatoval arcibiskup Josef Nuzík.
Dokument, který vrcholní představitelé obou institucí podepsali přímo v prostorách zámku, zdůrazňuje také význam interdisciplinárního přístupu, který zapojí odborníky z různých oblastí uměleckohistorické a památkové péče. Počítá i se spoluprací při získávání financí z veřejných prostředků a s pozdějším využitím poznatků, například při pořádání studijních programů nebo vzdělávacích a populárně-naučných aktivit. Univerzita Palackého již mimo jiné při studiu štukových dekorací zahájila spolupráci díky mezinárodnímu projektu Stucco Decoration across Europe spolufinancovanému Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.
Význam zapojení různých oborů zdůraznila i Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP, která bude za spolupráci zodpovídat právě na straně univerzity. „Saly terreny a grotty se řadí mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku a jejich unikátní a poměrně autenticky dochovaná dekorace patří mezi významné památky na evropské úrovni. Vyznačuje se rafinovaným ikonografickým programem, využitím cenných materiálů a zejména mimořádnou kvalitou uměleckého provedení štukové a malířské výzdoby. Poznání a studium výzdobných systémů grott a sal terren však současně náleží k nejnáročnějším úkolům v uměleckohistorické a památkové praxi, neboť kombinuje rozmanité množství uměleckých druhů a materiálů a vyžaduje komplexní mezioborový přístup, který propojuje humanitní a přírodovědné disciplíny,“ popsala Jana Zapletalová.
Také podle vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Aleny Tobolkové je tato spolupráce příležitostí ještě lépe pečovat o cennou památku. „Chceme tak zajistit maximální a náležitou péči o výjimečný prostor, který se nám díky odkazu předchozích generací biskupů, a zvláště biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, dochoval. Samotným restaurátorským zásahům bude předcházet rozsáhlá badatelská činnost a spolupráce s odborníky z několika oborů v České republice i v zahraničí,“ upozornila s tím, že význam této památky si žádá stanovení přesné koncepce předcházející konzervátorským a restaurátorským zásahům. „Ty musí být založeny na důkladné badatelské činnosti a rozsáhlých restaurátorských průzkumech – materiálových, technologických i dalších, které budou probíhat v rozmezí několika let. Pro správné zachování výpovědní hodnoty památky je tak spolupráce s Univerzitou Palackého klíčová,“ doplnila Alena Tobolková.
Turistickou sezonu zahájil Arcibiskupský zámek v Kroměříži už 22. března a novinkou je, že letos sezona prakticky neskončí. Zámek je totiž nově přístupný celoročně a nabízí i kombinované prohlídky zaměřené na cesty za uměním. Památka UNESCO patří k hlavním českým magnetům pro turisty z tuzemska i zahraničí. Loni zámek navštívilo bezmála 80 tisíc lidí, letos se předpokládá, že by i díky novinkám mohla padnout magická hranice 100 tisíc návštěvníků.