Fungování Akademie věd České republiky a principy její spolupráce s vysokými školami, včetně Univerzity Palackého, představil včera v Pevnosti poznání veřejnosti předseda AV Jiří Drahoš.
„Kde jinde uvítat vrcholného představitele Akademie věd než v domě, který nazýváme Pevnost poznání,“ zahájil setkání s Jiřím Drahošem rektor UP Jaroslav Miller. Fyzikální chemik Jiří Drahoš vede Akademii věd od roku 2009. Jeho mandát skončí tento měsíc, přesně 24. března, kdy ho ve funkci vystřídá biochemička Eva Zažímalová. V Olomouci Jiří Drahoš vyzdvihl aktivity společných pracovišť Akademie věd a Univerzity Palackého. Ocenil například Společnou laboratoř optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR, zdůraznil také výsledky práce špičkových vědců působících v Olomouci, jako jsou rostlinný fyziolog Jaroslav Strnad a rostlinný genetik Jaroslav Doležel.
Se spoluprací s Akademií věd je spokojený i rektor Jaroslav Miller. „Univerzita Palackého a Akademie věd žijí v dlouhé, šťastné a jak doufám, i do budoucna v dlouhotrvající symbióze.“
Při své prezentaci pak Jiří Drahoš představil 25 českých hlav, tedy objevitelů, vynálezců a vědců, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji vědy a na které můžeme být podle předsedy Akademie věd pyšní. V rychlém sledu tak připomenul osobnosti starší i novodobé historie jako Josefa Božka a jeho parní vůz, Antonína Holého a jeho léky na AIDS nebo Ottu Wichterleho a jeho kontaktní čočky.
V diskuzi se pak publikum zajímalo i o jeho názory na podporu vědy ze strany státu. „Trávíme všichni ve vědě spoustu času v byrokracii,“ připomenul Drahoš, podle kterého není ideální ani stávající systém grantů. „S nadšením jsme ho zavedli počátkem 90. let, protože jsme si mysleli, že tady budeme mít to, co je v Americe a ve všech vyspělých zemích. Ale nedocenili jsme, že americký systém je poněkud jiný a že překmitnutí kyvadla od institucionálního k účelovému financování bylo neadekvátní. Proto se nyní spolu rektory snažíme tlačit na vládu, aby plnila to, co si dala do programového prohlášení, to jest posílení institucionálního financování na úkor účelového,“ řekl Jiří Drahoš, podle kterého neustálé soutěžení o granty vědě nepomáhá. „Nemůžete o všechno soutěžit. Musíte mít solidní institucionální financování, aby rektor nebo děkani mohli plánovat rozvoj instituce, aby ředitelé ústavů nebo vedení Akademie věd mohli dlouhodobě podporovat nějaké směry výzkumu a podobně. Granty by měly být šlehačka na vydatném korpusu dortu. U nás se to bohužel posunulo až tak, že bez neustálého žádání o granty a jejich soutěžení nemůžete dělat pořádný výzkum,“ řekl Jiří Drahoš.
V závěru besedy padly i otázky na jeho případnou kandidaturu na českého prezidenta. „Do 24. března jsem zcela zaměstnán jako předseda Akademie věd, takže nejsem kandidát na prezidenta. Kandidaturu ale zvažuju. Myslím si totiž, že i člověk, který má nějaký vědecký základ a ví něco o tom, jak řešit složité vědecké problémy, by mohl být v úřadu prezidenta prospěšný. Podle mého názoru je úřad prezidenta u nás natolik důležitý, že by měl mít obrovský vliv na společnost, na její fungování, sjednocování. Domnívám se, že prezident by měl lidi spojovat, a ne rozdělovat,“ uvedl Jiří Drahoš.
