V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami. Koordinátorem aktivit je Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého.
Vedle Univerzity Palackého jsou signatáři memoranda také Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Mikrobiologický ústav Akademie věd a společnost PSI (Photon Systems Instruments). Partneři navazují na aktivity z roku 2019, kdy se sice podařilo platformu vytvořit, ale kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu nezískala finanční podporu. Nyní se očekává nová výzva a jedním z cílů partnerů je v ní uspět.
„Díky tomu, že se k naší iniciativě přidali další partneři, můžeme významně zvětšit rozsah našich aktivit i služeb. Nejde už jen o samotnou automatizovanou fenotypizaci rostlin, popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, ale získali jsme výrazné posily pro zpracování dat a počítačové modelování s využitím moderních přístupů, včetně umělé inteligence. Unikátní je i to, že platforma propojí univerzity, ústav akademie věd i soukromou společnost,“ uvedl koordinátor aktivit Lukáš Spíchal z CATRIN.
Fenotypizace rostlin je velmi významná pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. Česká národní platforma nabídne výzkumnou infrastrukturu i výzkumnou spolupráci zájemcům z akademického prostředí i komerční sféry.
„Naším cílem je dělat vědu s velkým přesahem do praxe. Chceme ukázat akademickým institucím, agrochemickým či šlechtitelským firmám, že na území ČR jsou špičková pracoviště, která jim umožní posunout jejich výzkum, vývoj a produkty na světovou úroveň a posílit jejich konkurenceschopnost. Platforma bude otevřená pro další spolupráci a nabídne možnost, jak se dostat ke špičkové technologii a špičkovému know-how. V neposlední řadě je to vstupenka k našemu začlenění do evropských struktur,“ doplnil Spíchal.
Zatímco nejstarší moravskou univerzitu bude v platforma zastupovat CATRIN, za Masarykovu univerzitu je to Středoevropský technologický institut (CEITEC). Dalšími partnery je Provozně ekonomická fakulta ČZU a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Smluvní strany budou spolupráci realizovat prostřednictví svých výzkumných infrastruktur, jako například OLOPHEN (CATRIN), Laboratoř rostlinného výzkumu v CEITEC či PSI Výzkumné centrum a další. Partneři budou také hledat cesty pro podávání společných projektů v národních i mezinárodních výzvách.