Výzkum městského života s prestižní podporou. Podílet se na něm budou i vědci z UP

Rozmanité aspekty soudobého městského života, zejména ty problematické, které vyvolávají určité obavy do budoucna anebo které určité problémy generují, budou zkoumat s vědci Akademie věd ČR i odborníci z Univerzity Palackého. Společně zahájili výzkum v projektu s názvem Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Akademie věd České republiky společně s Univerzitou Palackého uspěly ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) zaměřeném na společenské a humanitní vědy. Obě instituce získaly 150 milionů korun na práci v čtyřletém interdisciplinárním projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

„Výsledkem naší práce by měla být konzistentní představa o tom, čím si města v minulosti prošla, čemu musela čelit, jakým způsobem tomu čelila a co to všechno pro ně znamená do budoucna. Chceme připravit klasifikaci měst podle typu vlivů, hrozeb, podle druhu zranitelnosti nebo odolnosti. Víme, že některá města jsou na tom nápadně líp, jiná hůř. Chceme pochopit a vysvětlit, proč to tak je a nabídnout určitý souhrn receptů pro současnost,“ uvedl Karel Nováček z katedry historie z FF UP za tu část týmu, která se vztahuje k Univerzitě Palackého. Z celkové získané dotace obdrží 37,5 milionů korun. Kromě vědců z katedry historie Filozofické fakulty UP bude skupina Univerzity Palackého zastoupena i katedrou psychologie, katedou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, a rovněž katedrou geoinformatiky PřF UP.

Odborníci se budou věnovat především území České republiky, některé případové studie jsou však i ze zahraničí, a tak se chystají zabývat i městy ve středoevropském kontextu. Tým Karla Nováčka pak do výzkumu přispěje i případovou studí, která se zabývá dlouhodobým pohledem na vývoj středověkých měst v severním Iráku. Právě této oblasti, kde specifické klimatické podmínky vedly k citelné zranitelnosti měst se archeolog z FF UP věnuje dlouhodobě. Ve vztahu k časovému období se specialisté dostanou až do doby železné, tedy do doby, kdy vznikaly první velké aglomerace městského typu. Zkoumat tak budou jejich prostorové utváření, vzájemné vztahy v různých kooperujících sítích atd. Těžištěm výzkumu však budou mladší období, středověk, raný novověk a 20. století.

„S výjimkou Iráku se budeme věnovat většinou komparativnímu výzkumu. Výsledky, které již dnes máme, chceme interpretovat a dávat do nových souvislostí,“ dodal Karel Nováček. Vědecká skupina očekává, že nový interdisciplinární projekt, jenž je jedním z prvních pokusů spojit dohromady různé druhy proudů výzkumů, věnující se podobným otázkám z různých pohledů (historie, archeologie, sociologie, sociální geografie, psychologie, politologie), využije jejich jejich synergický efekt.

Projekt je rozčleněn na tři tematické celky, které se dále dělí na řadu dílčích otázek. Na jejich řešení se bude podílet téměř padesát výzkumníků.

„V prvním celku, který nese název Veřejný prostor ve městech jako prostor konfliktu a kreativity, budeme zkoumat význam a úlohu veřejných městských prostranství. Ta sehrávají důležitou úlohu v městském životě jako prostředí, kde něco vzniká, kde se demonstruje moc, kde dochází k pozitivním i negativním interakcím mezi lidmi. Například Ústav pro soudobé dějiny AV ČR bude řešit celou škálu problémů spojených s veřejným životem v socialistických městech, kde jsou kořeny dnešního stavu. Ten je potřeba do hloubky reflektovat a poté navrhnout cesty, jak s veřejným prostorem a životem, jenž je s ním spojen, lépe zacházet,“ přiblížil vědec z FF UP.

Druhá oblast nesoucí název Nerovnost ve městech se podle něj bude věnovat tomu, jak městské prostředí generuje mezi lidmi nerovnost. „V minulosti i dnes existuje jen málo městských společností na světě, jež byla nebo jsou postavena na egalitářských, rovnostářských ideálech a kde běžná praxe dokáže udržet mezi lidmi rámcovou rovnost. Můžeme si tedy říct, že město rovná se nerovnost mezi lidmi a čím je město větší, tím má tendenci růst i nerovnost. U velkých světových megalopolí jsou někdy rozdíly propastné. Velká část projektu je tak zaměřená na deskripci a zkoumání nerovnosti. Budeme se v ní zabývat otázkami typu: V jakých oblastech města se nerovnost vytváří? Jak se navenek demonstruje? Skrývá se nebo se spíš odhaluje? Jsou nějaké možnosti, jak nerovnost zmírňovat v městském prostoru? “, popsal Karel Nováček.

Třetí část výzkumu lze shrnout do jednoho slova: Hrozby. Vědci se v této části výzkumu zaměří na to, jakým hrozbám města v minulosti čelila. „Mohly to být různé přírodní katastrofy, zemětřesení, požáry nebo různé demografické události typu epidemie, hladomor atd. Existují zajímavé studie, které chceme komparovat a propojovat mezi sebou. Zajímá nás, jak města v různých kulturních okruzích, různých dobách, dokázala hrozbám předcházet, a když už nastaly, jak jim dokázala čelit. Řada hrozeb je aktuálních i dnes,“ uzavřel Karel Nováček za vědecký tým z Univerzity Palackého.

Práce na projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, jenž cílí na excelentní vědu, začínají v lednu 2025 a skončí v roce 2028. Přestože je projekt primárně vědecký a přinese vědecké výstupy, především publikační v odborných časopisech či monografiích, nabídne i výstupy pro veřejnost, například výstavy, filmy, populární publikace či geografickou aplikaci, jež by mohla usnadnit pochopení prostorových, topografických vlastností ve městech. Vědecký tým chce nabídnout i podněty státní správě a samosprávě.