V sobotu 10.11.2018 se v prostorách Regionálního centra Olomouc uskutečnil 9. Zirmův olomoucký diskuzní den, který uspořádala Oční klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) pod vedením prof. Řeháka. Letošního ročníku se zúčastnilo 205 oftalmologů.
V předvečer diskuzního dne proběhl velmi úspěšný kurz prim. Diblíka (Oční klinika, 1. LF UK a VFN v Praze) na téma: „Vyšetření očnice – praktické tipy a doporučení“.
Vlastní odborný program organizátoři rozdělili do tří bloků, z nichž každý byl moderován specialistou v dané oblasti z týmu lékařů Oční kliniky LF UP a FNOL, obsahoval přehledové přednášky ale také množství zajímavých kazuistik, k nimž se mohli vyjádřit všichni účastníci během hlasování prostřednictvím mobilní aplikace.
První blok, moderovaný MUDr. Karhanovou, byl věnován poruchám postavení víček. V první přednášce prim. Zálešák (Oddělení plastické a estetické chirurgie LF UP a FNOL) popsal důležitost stabilizace střední etáže obličeje u revizních a rekonstrukčních operací dolních víček. Anatomické struktury dolního víčka a tkáně střední etáže obličeje totiž tvoří biomechanickou jednotku. Vlivy gravitace na střední etáž obličeje se přenášejí na dolní víčka a mají přímý vliv na výsledek výše uvedených operací. Primář Utíkal (Beskydské oční centrum, Nemocnice ve Frýdku-Místku) se věnoval možnostem léčby ektropia. Jedná se o ochablost dolního víčka, při níž dochází k odvrácení víčka od oka. Tento stav způsobuje postiženému přetékání slz přes okraj víčka, nadměrné slzení, rohovatění vnitřní strany dolního víčka a riziko postižení rohovky. Ve třetí přednášce MUDr. Šplíchal (Oční klinika, 1. LF UK a VFN v Praze) rozebral možné operační techniky při řešení entropia. Při entropiu je víčko rotováno svým okrajem proti oku a řasy dráždí oční povrch. Prim. Diblík nás podrobně seznámil s možnostmi řešení lagoftalmu, tedy stavu, kdy při zavření víček zůstává oční štěrbina v různém rozsahu nedovřena. MUDr. Karhanová se věnovala zajímavému tématu: floppy eyelid syndrom (FES), který se vyznačuje velmi laxním horním víčkem, které je měkké a snadno evertovatelné (otočitelné spojivkovou stranou zevně). Typickými pacienty jsou obézní muži středního věku, u nichž spontánní otočení víčka během spánku vyvolává chronický zánět spojivky a rohovky. Je prokázána spojitost mezi FES a syndromem obstrukční spánkové apnoe (OSA), při níž dochází během spánku k přechodným ale opakujícím se uzavření horních dýchacích cest. Současně se vyskytuje (ale nemusí) výrazné chrápání. Pacient se během spánku opakovaně budí a během dne má tendenci usínat při výrazné únavě, je nevýkonný a může být postižen mikrospánkem. Léčba spočívá v ochraně očního povrchu aplikací umělých slz a mastí, dále pak v krytí zavřeného oka na noc (tzv. lepení). Léčba OSA je řízena plicním lékařem pracujícím ve spánkové laboratoři a spočívá zejména v udržení průchodnosti dýchacích cest během spánku přetlakovým ventilátorem (CPAP - angl. zkr. continuous positive airway pressure). Součástí léčby může být i operace na měkkém patře, dle potřeby i na jazyku, na klinice ORL. Na závěr prvního bloku byla pokřtěna publikace MUDr. Šplíchala: Manuál oční plastické a estetické chirurgie – základní techniky.
Prim. Marešová se ujala organizace druhého bloku, který se zabýval operací šedého zákalu (katarakty) dle moderních standardů a s moderními technologiemi. V rámci bloku byl rozebrán standardní postup operace katarakty a jeho možné modifikace, např. laserem asistovaná operace. Femtosekundový laser umožňuje chirurgovi připravit vstupy do oka přes rohovku, otevřít přední část pouzdra čočky a fragmentovat čočku. U drtivé většiny operací je ale základem použití ultrazvuku (tzv. fakoemulzifikace) k rozmělnění a následnému odstranění čočky z oka. Pak následuje vložení čočky umělé, v případě nekomplikované operace, do pouzdra čočky původní (tzv. do vaku). V posledních letech se objevují stále lepší umělé nitrooční čočky, které mohou pacientovi nabídnout řešení při nepravidelném zakřivení rohovky či snaze umožnit vykonávání většiny běžných činností bez potřeby nošení brýlí. I když jde vývoj trvale kupředu, zatím není žádná umělá nitrooční čočka schopna nabídnout pacientovi po operaci to, co umožňuje vlastní čočka v mladém věku. Při použití prémiových nitroočních čoček je velmi důležitý výběr vhodného pacienta, podrobný rozhovor s ním, rozebrání jeho potřeb, možností jeho očí a doprovodných jevů po implantaci prémiové nitrooční čočky, dále také výše doplatku ve srovnání s operací hrazenou pojišťovnou. Je nutné si uvědomit, že stejně jako u jiných lékařských výkonů si pacient může koupit (připlatit) prémiovou nitrooční čočku, nikoli koupit výsledek operace. Proto je důležité s pacientem probrat také možné komplikace a jejich následné řešení.
Ve třetím bloku jsme s MUDr. Hrabčíkovou a jejími hosty (doc. Hlinomazovou (Evropská oční klinika Lexum, Oční klinika LF MU a FN Brno) a doc. Skorkovskou (NeoVize oční klinika Brno, LF MU v Brně) řešili problematiku neinfekčních lézí rohovky, které úzce souvisí s postižením trojklaného nervu a jeho větví nebo nestabilitou slzného filmu. Příkladem jsou herpetické keratitidy (zánět rohovky při „oparu“), rohovkové vředy u diabetiků a revmatologických onemocnění, kdy je typicky snížená citlivost rohovky. Dalším příkladem jsou pacienti v bezvědomí, kterým se netvoří slzy a navíc nemrkají, víčka tedy nemohou plnit svou přirozenou funkci ochrany očního povrchu. Léčba spočívá v lokální aplikaci umělých slz v kapkách či gelech a očních mastí. Kortikoidy používáme zpravidla v nízkých dávkách, protože zpomalují hojení, ale napomáhají ke správné regeneraci rohovkových nervů.
Diskuzní den ukončila svým vystoupením doc. Pitrová (předsedkyně České oftalmologické společnosti), která opět ocenila vysokou kvalitu odborného programu a bohatou diskuzi k probíraným tématům.
MUDr. Petr Mlčák, Oční klinika LF UP a FNOL