Vojenská historie Olomouce stále přitahuje pozornost nejen historiků a dalších odborníků, ale také široké veřejnosti. Svoji zásluhu na tom má i Petr Hofman, absolvent Pedagogické fakulty UP, který se rozhodl oživit ve formě 3D modelu bastionové opevnění města. Kromě hradeb ale dal 3D podobu například i zaniklému kostelu sv. Petra v místě dnešní Filozofické fakulty UP a během letošní Noci kostelů zájemcům představí někdejší jezuitskou kapli v běžně nepřístupném olomouckém Správním archivu Armády ČR. Objekt byl součástí staré olomoucké univerzity.
Na komentovanou prohlídku prostor dřívější kaple Sodality Panny Marie, královny andělů budou moci zájemci zavítat 2. června v době 16 do 20 hodin. Pro tuto příležitost Petr Hofman připravuje – víceméně vlastníma rukama či s pomocí blízkých – tzv. oltářní memento, tedy připomínku původního oltáře, dřevěný model kostela, který v těchto místech původně stál a který byl nahrazen kostelem Panny Marie Sněžné, či vizualizace s jeho zasazením do současné zástavby náměstí Republiky.
Během Noci kostelů 2. června bude v Olomouci otevřeno přes 30 kostelů, kaplí a dalších prostor, mj. kaple Božího těla v Konviktu nebo kostel Panny Marie Sněžné, zájemci se také budou moci podívat na nádvoří FF s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra. Více zde.
„Oltářní memento jsem z většiny poskládal ze starého materiálu, některé části jsem vyráběl a třeba svícny jsem koupil. Kříž chtěla jedna paní vyhodit, získal jsem ho od ní, zrenovoval a pozlatil. Ubrus ušila moje žena. S materiálem na oltářní memento i na dřevěný model kostela nám pomohl Olomoucký spolek okrašlovací,“ přibližuje Petr Hofman, který návštěvníky kaple ve vojenském archivu zavede hluboko do minulosti tohoto místa.
„Spousta lidí mi nevěřila, že zde stával velký gotický kostel, ke kterému přiléhal minoritský klášter. Jezuité později chtěli kostel pro své potřeby přestavět a rozšířit, nakonec se ale rozhodli pro výstavbu dnešního chrámu Panny Marie Sněžné a na místě starého kostela vystavěli honosnou budovu koleje. A protože při stavební činnosti zanikla původní kaple studentské sodality, byl v novostavbě koleje vyhrazen prostor pro kapli novou,“ dodává s tím, že určitý díl na zachování místnosti mají i filmaři, kteří tu před lety točili snímek Rudý kapitán.
Oltářní memento v kapli Sodality Panny Marie v bývalé jezuitské koleji.
Petr Hofman tedy v posledních měsících žije především částečným oživením kaple ve vojenském archivu. Nemohl ji nezmínit ani jako host jedné z besed festivalu Academia Film Olomouc ke 450. výročí vzniku olomoucké univerzity. Kromě toho ale také pod hlavičkou Vlastivědného muzea Olomouc provázel zájemce po linii někdejšího bastionového opevnění města, jehož obnova v podobě 3D modelu je projekt, kterým si získal zaslouženou pozornost.
„Bastionka Olomouc se zrodila během první vlny covidu, kdy firma, kde jsem pracoval, zavřela a měl jsem najednou fůru volna. Jako voják jsem sice pomáhal na ambulanci v Prostějově, nicméně mezi směnami jsem neměl co dělat. A když jsem se dočetl, že nějaký nadšenec vytvořil terezínskou pevnost ve 3D modelu, napadlo mě, proč takto nevytvořit Olomouc. Vybral jsem si rok 1835, to už je poslední fáze modernizace bastionového opevnění, těsně před výstavbou prvních fortů na Šibeničním a Tabulovém vrchu, mísí se staré a nové prvky,“ vysvětluje.
Petr Hofman u leteckého pohledu na komplex budov staré olomoucké univerzity na jedné z besed k 450 letům univerzity na letošním AFO.
„Podle starého raportního plánu pevnosti jsem si nakreslil obrys, na proporce opevnění se pak stačilo zajít podívat na Korunní pevnůstku. Když jsem pak zveřejnil některé obrázky z modelu na Facebooku, začali se ozývat různí lidé s dalšími materiály, například David Záleský z Muzea olomoucké pevnosti, který mi poslal detailní dokumentaci snad ke každému bastionu, také jsem začal spolupracovat s Pavlem Šlézarem z Národního památkového ústavu. Nicméně přestože máme i fotografie z konce 19. století, o některých částech máme jen představu, jak mohly vypadat. A na tehdejší podobu domů ve městě si netroufnu, to už je práce pro historiky,“ říká.
3D model bastionového opevnění Olomouc je v současnosti hotový a měl by být časem přístupný veřejnosti v Pevnosti poznání, která se na tvorbě modelu také podílela, když autorovi poskytla pro zpracování množství dat výkonný počítač.
Petr Hofman však na sebe upozornil nejen vizualizacemi někdejšího bastionového opevnění města. V podobě 3D modelu oživil i zaniklý kostel sv. Petra, který stál v místech uličního traktu budovy Filozofické fakulty UP Křížkovského 10. Spolupráce s Národním památkovým ústavem přitom tímto objektem neskončila, v plánu jsou modely i dalších v čase ztracených staveb.
Při hledání materiálů také narazil na dosud nejstarší známou fotografii Olomouce, pocházejí z poloviny 19. století. „Je na ní Merkurova kašna a dnešní ulice 8. května. Jde o jediný snímek zobrazující Olomouc ze souboru asi 30 fotek od Jakoba Höflingera, který v Olomouci a následně pak i v Rumburku provozoval fotoateliér. Fotografie, s jejímž zkoumáním mi pomohl profesor Jiří Fiala, by měla být brzy vystavena ve Vlastivědném muzeu Olomouc,“ uvádí nálezce.
3D model Bastionky Olomouc a situace v roce 1835 v dnešních Bezručových sadech pod Uměleckým centrem UP.
Kdo ale je Petr Hofman, kromě toho, že se stal jedním z propagátorů olomoucké historie? Jak říká, měření a technické kreslení ho vždy bavilo, stejně tak i mapy, takže na střední školu navázal vystudováním bakalářského oboru Základy technických věd a informačních technologií pro vzdělávání a geografie na Pedagogické fakultě UP. Učil pak na střední škole v Lutíně, po třech letech ale odešel do výrobní sféry, kde se v několika společnostech věnoval metrologii a 3D modelování. Před nedávnem se však vrátil zpět do školství – jednak jako student magisterského studia a jednak jako učitel technických oborů na „Kosince“ – Střední škole technické a obchodní Olomouc.
Je také voják, člen Aktivních záloh Armády ČR. „Naše rodina má vojenskou historii, praděda byl legionář na Rusi, děda se v druhé světové válce přidal k partyzánskému hnutí, táta také chvíli nosil uniformu. Já jsem chtěl být mimo jiné pilotem, táhlo mě to k letadlům. Když se začaly rozšiřovat Aktivní zálohy, přihlásil jsem se, působil jsem u letky logistické podpory v Náměšti nad Oslavou, nyní jsem zařazen v jednotce u Správy letiště Pardubice. Když jsem povolán, věnuji se letecké metrologii, každý rok také musím mít prověrky bezpečnostní, fyzické…“ přibližuje Petr Hofman, který do budoucna uvažuje o pozici vojenského kaplana.
Kde na to všechno bere čas? „Popravdě nevím. Nejvíce se ale při tom všem snažím věnovat ženě a dětem, mají vždy přednost. Jsem vděčný za to, jaké mám doma zázemí,“ uzavírá Petr Hofman.