Univerzita Palackého ve spolupráci s Českou televizí uspořádaly v aule pedagogické fakulty veřejnou debatu o dezinformacích v mediální a společenské sféře. O tom, zda jsou fake news fenoménem doby, zda pravda a lež ztratily v dnešní době obrysy a jak to vypadá, když jsou lidé bez mediální gramotnosti vydáni všanc demagogiím, diskutovali s odborníky Univerzity Palackého a moderátory České televize studenti, vysokoškolští učitelé i neakademická veřejnost.
Na pedagogické fakultě debatovali René Szotkowski společně s Kamilem Kopeckým z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého (E-Bezpečí) a Michaem Kubalem a Tomášem Drahoňovským, moderátory České televize. Ve zcela zaplněné aule vystoupil se svým příspěvkem i novinář a politolog Karel Páral z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.
Michal Kubal, moderátor České televize, kterou část občanů v současné době označuje za jediné kvalitní médium, přiblížil vznik dezinformací v návaznosti na mezinárodní politiku. Tvorbu fake news ilustroval mimo jiné na nedávné kauze Skripal. „Propaganda, fake news nejsou ničím novým. Patřily k fašismu, nacismu, komunismu a do určité míry jsou v inovované formě i fenoménem současné doby,“ řekl moderátor České televize, který řadu let působil jako její zahraniční zpravodaj v USA i dalších zemích. V současné době je Michal Kubal moderátorem hlavní zpravodajské relace ČT Události a zároveň i zástupcem šéfredaktora zpravodajství a tvrdí, že nejčastější debaty se na zahraničním poli vedou o tom, jestli fake news předkládají západní nebo ruská média.
„Bavíme se neustále o tom, co je cílem ruské propagandy a velmi často se hovoří o informačním zabahnění a potřebě mlžit s jednoduchým cílem mít situaci co nejvíc nepřehlednou. Není potřeba věřit ruskému zpravodajství, podstatné je nevěřit nikomu,“ uvedl Michal Kubal, podle nějž je současná tvorba dezinformací součásti informačního boje.
Na případu Sergeje Skripala, který byl otráven nervovou látkou, pak připomněl okolnosti vzniku dezinformací ve Velké Británii, Rusku i v USA. „Za necelý měsíc rezonovalo jméno Skripala ve 2400 textech. V západních médiích převažovaly informace o tom, že šlo o nervovou látku ruského původu a začalo se hrát o to, kdo za ní stojí. Měsíc poté britská média napočítala 20 různých verzí, které veřejnosti předkládala ruská média. Ta tvrdila, že viníkem byla Británie, už například proto, že se Britům nedaří vyjednávat o brexitu a že se ruský agent Skripal, který s Británií spolupracuje, od Britů odklonil. Své si do informačního boje pustila i média USA, která se snažila odklonit pozornost od toho, co se děje v USA,“ doplnil Michal Kubal. Podle jeho slov se i proto objevila další verze, z níž vyplynulo, že hledanou nervovou látkou byl novičok z uzbeckých skladů, které v 90. letech čistila právě CIA. „Před časem se pak objevily zprávy o tom, že novičok vlastní i další země a je mezi nimi i Česká republika. Je otázka, co se dozvíme v následujících dnech," řekl. I když se počet těchto dezinformačních zpráv podle Michala Kubala ještě zvýšil s texty alternativních médií, která se kauzou také začala zabývat, je moderátor ČT pozitivní: „Kvalitní media mohou z této situace vyjít posílena, mohou se stát průvodci současným děním. Ovšem za předpokladu, že mají důvěru. Česká televize ji podle dosavadních analýz má a věřte mi, že každý den děláme vše proto, abychom ji neztratili, ale naopak ještě posílili,“ zdůraznil zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT.
Během dvouhodinové debaty jeho příspěvek doplnil Tomáš Drahoňovský, moderátor interaktivního pořadu 90 ČT 24. Věnoval se dezinformacím v politickém prostoru, často doprovázenými relativizací faktů a nejasnou strategií v komunikaci. Odborníci z Univerzity Palackého se v diskuzi zabývali jak funkcí regionálních médií, tak vzdělávací a osvětovou činností. Na řadě ukázek se zájemci dozvěděli, jak fake news i hoax vzniká i jaký je jejich význam.
„Cílem pedagogů je naučit žáky, studenty i seniory, aby si informace ověřovali. Nutné je vysvětlovat, popularizovat a vzdělávat se. Mediální gramotnost znamená umět se orientovat ve složitém světě zdrojů a rozhodně není nadbytečná, jak často slýcháme. Veřejnost nesmí rezignovat,“ řekl Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace UP (E-Bezpečí).
