O současné finanční i vzdělávací situaci Univerzity Palackého, možných výzvách i hrozících rizicích debatoval rektor UP Jaroslav Miller s akademickou obcí. Tradiční setkání se uskutečnilo v aule pedagogické fakulty.
Setkání akademické obce je na Univerzitě Palackého pravidelnou událostí, během níž rektor rekapituluje uplynulé období a představuje plány a vize. Zároveň je ideální příležitostí k dialogu. Akademická obec jej ve stanoveném mikulášském termínu využila především k diskuzi o institucionální akreditaci a přípravě věcného záměru integrace výzkumných aktivit na UP.
Ještě před diskuzí však rektor ve zhruba hodinové prezentaci popsal současnou situaci univerzity. Zdůraznil přitom nutnost nepolevit v činnostech, které tvoří instituci s excelentním výzkumem, s mimořádným prostředím a věhlasem, který přesahuje hranice regionu i naší země.
„Považuji za úspěch, že jsme získali institucionální akreditaci. Nyní očekávám diverzifikaci vysokých škol. Zároveň však zdůrazňuji, že nás čeká debata o filozofii vzdělávání na UP. Tu od nás očekává i Národní akreditační úřad. Věnovat se v ní musíme především úvaze o naší společnosti. Ta se totiž vyvíjí rychleji než kdykoli předtím a na to vzdělávací systém musí reagovat,“ uvedl rektor UP. Před akademickou obcí hovořil o tom, že každý absolvent univerzity bude muset v budoucnu měnit častokrát svou práci. „Když budu mluvit za bakalářské obory, ve výhodě budou absolventi univerzálněji zaměřených. Ve výhodě budou zároveň ti, kteří jsou schopni adaptace. I to je důvod, proč je potřeba se akreditačním procesům věnovat dříve než za deset let, jak jsme byli zvyklí,“ dodal. Doplnil přitom, že stejnou měrou vzroste důležitost celoživotního vzdělávání.
Během tradičního setkání přišla řeč i na tak zvanou finanční kondici UP. Rektor v této souvislosti připustil, že strategický rozvoj UP je z hlediska financí příznivý, zdůraznil přitom však pomyslný vykřičník. „Je potřeba neztrácet dynamiku a ochotu se rozvíjet. Když to nebudeme dostatečně dělat, může se stát, že se velmi rychle propadneme z dosavadní špice pelotonu do jeho půli,“ řekl. Právě plíživou ztrátu ochoty se rozvíjet zařadil rektor k možným rizikům naší univerzity. Mezi těmi dalšími se ocitly i komunikace uvnitř UP, politická situace ve střední Evropě a nejasná politika ve financování vysokých škol.
Před akademickou obcí rektor komentoval také integraci výzkumných aktivit. Uvedl, že záměr vznikne z dohody ustanovené mezifakultní komise, která se nyní tématu věnuje. V současné době se podle něj zvažují alternativy, zda komise předloží AS UP věcný záměr na vznik výzkumného centra nebo centrální jednotky. Akademický senát bude o tomto tématu jednat na svém únorovém zasedání.
Ve více než dvouhodinovém setkání se pak hovořilo i o společném studijním programu s VŠB, nových bakalářských programech v kontextu internacionalizace, aktuální situaci týkající se metodiky dělení finančních prostředků na UP či možnosti vzniku univerzitního kampusu v iráckém Kurdistánu.
