Oslava úrody, zasazení stromu na počest J. G. Mendela, ukázka unikátní techniky i zábava – to vše bylo součástí druhého ročníku akademických dožínek, které uspořádala katedra chemické biologie v areálu přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici. Kromě zástupců vedení fakulty i univerzity oslavilo dožínky také několik desítek pracovníků, studentů i firem spolupracujících při vývoji nových přípravků pro regulaci růstu polních rostlin.
„K uctění 200. výročí narození J. G. Mendela, který položil základy oboru genetiky a v Olomouci studoval, vysadil děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala společně s prorektorem Vítem Procházkou strom z čeledi bobovitých. Jsme rádi, že tradice dožínek na univerzitní půdě zapustila kořeny a že v ní budeme pokračovat i v dalších letech,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty Ota Blahoušek.
Součástí dožínkového programu bylo slavnostní předání dožínkového věnce i prezentace výsledků šlechtění a ošetření plodin na experimentálních plochách. Kromě speciálního dronu pro monitorování lánů s obilím si návštěvníci mohli prohlédnout také unikátní zemědělskou techniku včetně maloparcelních kombajnů, secího stroje a traktoru. Folklorní atmosféru dožínek připomnělo obilné občerstvení, koláčky, hrachová polévka nebo hrachové klobásy.
„Staří hospodáři dobře věděli, jak je důležité se zastavit, posoudit výsledky své práce a naplánovat další. Současné akademické dožínky, iniciované prorektorkou Lucii Plíhalovou, jsou příležitostí pro všechny týmy zabývající se základním i aplikovaným výzkumem prezentovat „sklizeň“ svých úspěchů. To, co mne nesmírně potěšilo, je ohromná rychlost přenosu výsledků do praxe – do sadů a na pole. A to díky dlouholeté a funkční spolupráci s převážně českými agrotechnickými firmami. Díky našim vědcům se poznání mění v konkrétní výnosy odolnějších a zdravějších plodin. Strategický dopad tohoto výzkumu je nezměrný. Řeší budoucí potravinovou soběstačnost nejen v Česku, ale i globálně,“ doplnil prorektor Vít Procházka.
Odborníci z katedry chemické biologie na polích v Olomouci-Holici pěstují pšenici, ječmen či řepku. Na těchto klíčových zemědělských plodinách průběžně zkoumají vliv nových regulátorů růstu na výnos a sledují také odolnost užitkových rostlin proti stresu způsobenému klimatickou změnou, která může v budoucnu negativně ovlivnit výnosy a kvalitu zemědělských plodin. Vědci při měřeních a analýzách získaných údajů spolupracují s Laboratoří růstových regulátorů přírodovědecké fakulty a mnoha zahraničními pracovišti včetně univerzit a výzkumných institucí v Rakousku, Švédsku nebo Spojených státech amerických.