S obrovským zájmem se během prvního roku své existence setkala Aplikační laboratoř, která propojuje české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou. Unikátní zařízení provozuje Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Laboratoř vznikla a působí díky podpoře projektu Akademie věd ČR Strategie AV21.
„Doufali jsme, že s námi naváže spolupráci několik šlechtitelů, ale rozhodně jsme nečekali, že jich bude tolik. Největším překvapením však pro nás je to, že se na nás obrací i pěstitelé, zemědělské firmy, státní správa a další instituce. Tak se nám beze zbytku podařilo naplnit hlavní cíl Aplikační laboratoře, kterým je propojovat výzkum s praxí. Pro nás vědce je skvělé vidět, že naše práce má reálný dopad,“ uvedl vedoucí olomouckého pracoviště ÚEB Jaroslav Doležel, který je i koordinátorem programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.
Semináře, odborné poradenství i expertízy
Podle něj šlechtitelé i pěstitelé pochopili, že pokud chtějí držet krok se světem a být konkurenceschopní, musí mít přehled o nových objevech, trendech a postupech. To vše jim olomoučtí odborníci zprostředkují na workshopech, přednáškách či během velmi vyhledávaných osobních konzultací. Nejdůležitější činností laboratoře jsou odborné expertízy a analýzy, které si firmy mohou nechat vypracovat na klíč.
„Pro šlechtitelskou stanici v Čejči akciové společnosti Cezea, která se věnuje šlechtění kukuřice, připravujeme protokol pro získávání dihaploidních linií, který výrazně urychlí šlechtění této plodiny. Šlechtiteli, který vyvíjí nové odrůdy a kultivary okrasných květin, jsme u jeho vzorků změřili ploidii, čili počet kopií dědičné informace. Tato charakteristika je důležitá a podmiňuje to, jak rostliny vypadají, například jakou mají velikost a tvar květů. Vyšli jsme vstříc i některým podnikům, které pěstují u nás méně obvyklé druhy rostlin. Například jednoduchá a současně efektivní analýza pomocí DNA markeru umožnila farmáři, který na Prostějovsku pěstuje papáju, určit pohlaví semenáčků,“ sdělil vedoucí Aplikační laboratoře Jan Šafář.
Lepší osiva i spolupráce s agronomickou společností
Odborníci v Aplikační laboratoři nyní řeší několik zajímavých nových projektů. Zájem o spolupráci má například jedna z největších českých firem zabývajících se šlechtěním a produkcí osiva a zeleniny Moravoseed CZ a.s. Aplikační laboratoř také kontaktoval zemědělský holding ADW, který se snaží prosazovat v rostlinné a živočišné výrobě moderní postupy.
I letos se v Aplikační laboratoři chystají specializované workshopy. V polovině března se například uskutečnil seminář pro šlechtitele ovocných stromů, kteří mají o spolupráci dlouhodobý zájem.
Nabídnou i techniky genetických modifikací
Aplikační laboratoři pro zemědělský výzkum se brzy pravděpodobně otevře další významná oblast působení. Hovoří se totiž o možné změně evropské legislativy upravující používání metod genového inženýrství. Techniky založené na novějším CRISPR/Cas9 systému, který umožňuje dědičnou informaci cíleně měnit, budou možná už brzy povoleny. Šlechtitelé by tak mohli dosáhnout cílů, které by byly jinak velmi obtížné nebo dokonce nereálné. Na tuto novou možnost spolupráce jsou vědci připraveni a díky dlouhodobým zkušenostem v této oblasti budou moci fundovaně poradit a pomoci.
„Po první etapě, která byla zaměřena především na využívání molekulárních markerů pro charakterizaci dědičné informace šlechtitelských a produkčních materiálů, se otevírá obrovský potenciál pro využití metod modifikace dědičné informace rostlin. Jejich zavedení může způsobit revoluci ve šlechtění zemědělských plodin. Překvapivý úspěch Aplikační laboratoře však také přinesl otázku, jak dál. Pokud bude zájem o naše služby tak velký jako dosud, a všechno tomu nasvědčuje, začneme se již zabývat možnostmi, jak její kapacitu rozšířit,“ doplnil profesor Doležel.