S cílem představit široké veřejnosti archeologii Litovelska vyšla kniha s názvem Výpravy za litovelskou archeologií. Významně se na ní podíleli archeologové z katedry historie FF UP.
Nová publikace Výpravy za litovelskou archeologií má 220 stran a je členěna do šesti kapitol, koncipovaných jako výpravy za poznáním. Na jejím vzniku se podíleli Martin Golec, Miloš Hlava, Pavlína Kalábková, Zuzana Mírová a Radovan Urválek z katedry historie FF. Její díl patří i Karlu Faltýnkovi a Pavlovi Šlézarovi z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci a Lukáši Hlubkovi z Vlastivědného muzea v Olomouci. „Nová publikace, která se věnuje archeologii na Litovelsku od jejích počátků v 19. století až po současnost, vyšla po více než dvou letech příprav. Navazuje na předchozí projekt, z něhož vzešlo odborné dvousvazkové dílo Litovel – velké dějiny města. Od této knihy se však odlišuje svým populárně naučným charakterem,“ uvedla Pavlína Kalábková z katedry historie FF.
První kapitola Výprav podle ní informuje o dějinách archeologického poznávání regionu od prvních nálezů v druhém desetiletí 19. století až po dnešní dny. Druhá část je koncipována jako výpravy do deseti různých epoch minulosti, jež doprovázejí ilustrace Libora Baláka rekonstruující popisované situace. Ve třetím oddíle je popsáno šest různých výprav současným Litovelskem a městem Litovel za archeologickými nalezišti. Ve čtvrté části je představeno dvacet nalezených artefaktů pohledem umělecké fotografky Markéty Lehečkové, které doplňují krátké medailony předmětů. Pátá kapitola poskytuje informace o patnácti zajímavých dílech, která byla o litovelské archeologii napsána a šestá kapitola je věnována jednomu z nejzajímavějších nálezů litovelské archeologie – souboru zlatých germánských šperků z Nasobůrek z první poloviny 5. století, u něhož jsou fakta doplněna fiktivními příběhy z per jednotlivých autorů.
„Vyjma Lukáše Hlubka bychom mohli říci, že všichni autoři jsou spojeni s Univerzitou Palackého a naší archeologickou sekcí. Pavel Šlézar je jedním z našich vyučujících a Karel Faltýnek u nás studuje poslední ročník kombinovaného studia archeologie. Bez UP by kniha určitě nevyšla. Jsem velmi ráda, že jsme po příbězích uničovské archeologie z roku 2015 mohli připravit další popularizační knížku o výsledcích naší práce,“ řekla Pavlína Kalábková a dodala, že v návaznosti na křest této knihy se uskutečnila i řada doprovodných akcí.
„O jedné zářijové a dvou říjnových sobotách jsme provázeli po archeologických nalezištích v Mladči, Cholině a Litovli, v litovelském muzeu jsme i spolupořádali Mezinárodní den archeologie. O nálezech z Mladečských jeskyní přednášel Martin Oliva a nyní všechny zájemce srdečně zvu na přednášku Marka Kalábka o letecké archeologii a detektorovém průzkumu v regionu. Uskuteční se 19. listopadu od 17 hodin v Muzeu Litovel“ vypočetla archeoložka z UP.
Publikace s názvem Výpravy za litovelskou archeologií vydala Muzejní společnost Litovelska v nákladu 400 kusů. Výstava se stejnojmenným názvem je v Městském muzeu v Litovli otevřená do 1. prosince.