Architekt Václavkovy koleje Antonín Škamrada (88) přichází s vizí! Obstojí?

Kolej Bedřicha Václavka.
Foto: Archiv UP
Wednesday 21 December 2016, 10:00

Pan architekt Škamrada, který výrazně ovlivnil životní prostředí města Olomouce, je spojen se zdejší univerzitou pedagogickým působením – vyučoval technické kreslení a architektoniku na Katedře výtvarného výchovy pedagogické fakulty a architektonickou činností – koncipoval program výstavby areálu Envelopa, s objemovou studií budovy přírodovědecké fakulty, která již tehdy (1965) byla situována na dnešní třídu 17. listopadu. Korunou areálu Envelopa i po létech jsou v titulku znějící VŠ koleje Bedřicha Václavka z let 1965 až 1967. I nadále architekt Antonín Škamrada je aktivní, přinejmenším vizionářsky, když promýšlí význam a kulturní úroveň města Olomouce (mj. vydal knihu „Má cesta k architektuře a architekturou“). Nechť to potvrdí nebo vyvrátí jeho předkládaná vize, která by právě v okruhu mladé generace mohla nalézt oponenta či obhájce.

David Mikša,

student 5. roč. Katedry dějin umění v Olomouci

Antonín Škamrada: Vize rozvoje města

V rámci oslav sedmdesáté koncertní sezony Moravské filharmonie Olomouc uspořádalo studio Českého rozhlasu Olomouc dne 25. září 2015 fonotéku, vysílanou živě na vlnách stanice Vltava. Hostem pořadu byli ředitel Moravské filharmonie, bývalí a současní členové orchestru. Posluchači mohli vyjadřovat své dotazy a přání přímo nebo prostřednictvím e-mailu jak na mistry, tak i moderátora.

Nový koncertní dům?

Dovolil jsem si zaslat e-mail s poukazem na obecně známé problémy s koncertním sálem Moravské filharmonie Reduta, postaveným již před polovinou devatenáctého století jako městský společenský sál odpovídající způsobu života té doby. Sál Reduta však nemůže ani po nedávné dílčí technické modernizaci vyhovět současným a už vůbec ne budoucím požadavkům kladeným v jednadvacátém století na kulturní stavbu tohoto druhu pro stotisícové univerzitní město s ohromnou hudební tradicí. Jediným řešením je evidentně pouze výstavba nového, kapacitního a všestranně komfortního koncertního domu. V e-mailu jsem položil dotaz na vedení Moravské filharmonie, zda existuje nějaká vize, která by se tímto problémem zabývala. Můj dotaz byl ve zkrácené formě skutečně odvysílán a odpověď byla stručná: totiž, že žádná vize tohoto druhu neexistuje.

Před řadou let jsem se věnoval v rámci své aktivní činnosti v bývalém Útvaru hlavního architekta města Olomouce též vyhledání vhodného staveniště pro koncertní dům Moravské filharmonie. Své náměty jsem konzultoval později také s vedoucími představiteli města a ředitelstvím MFO. Jelikož se nyní ukázalo, že se nadále nikdo nezabývá vyhledáním vhodné lokality pro budoucí výstavbu koncertního domu v Olomouci, dospěl jsem k vlastní vizi, s jejímž obsahem si dovoluji seznámit jak vedení města, tak i veřejnost.

Využití nepotřebného armádního majetku

V současné době se armáda ČR zbavuje nepotřebného majetku včetně vojenských cvičišť a budov, což se výrazně projevuje i v Olomouci - v poslední době v případě Hanáckých kasáren. Předpokládám, že podobně budou redukovány další plochy a budovy v centrální zastavěné části města. Konkrétně mám na mysli rozsáhlou lokalitu (Žižkovy kasárna) mezi ulicí Dobrovského a pravým břehem řeky Moravy.

Jde o plochu z urbanistického hlediska nesmírně hodnotnou, která vytváří svorník mezi krystalizačními jádry historického osídlení na skalnatém výběžku Hradiska na levém břehu řeky Moravy a dómským návrším olomouckého hradu na pravém břehu. Jsem přesvědčen, že situování tak rozsáhlého souboru vojenského zařízení v zastavěné části města není v současné době z mnoha důvodů pro armádu vhodné. Pro město je to zcela nová a mimořádně důležitá situace, kterou je třeba se zabývat již nyní v rámci územního plánu, a také zahájit s kompetentními složkami armády ČR příslušná jednání i přesto, že některé budovy byly nedávno rekonstruovány.

Obávám se, že bude velký zájem z řad různých „developerů“ získat tuto lokalitu pro své výdělečné záměry. Je tu však i jiná možnost, která bude zcela určitě velkým přínosem pro společenskou vybavenost města. A o tom je ta moje vize.

Moje představa a její naplnění

Na předmětné ploše bude založen nový městský park, oživený drobnými stavbami typu dětských hřišť, fontánou, pavilony s občerstvením a podobně. Park vhodně propojí stávající prstenec sadů pod dómem na pravém břehu Mlýnského potoka s nábřežní promenádní zelení na pravém břehu hlavního toku Moravy. Plocha je natolik rozměrná, že skýtá dobrou možnost situovat sem také komplex nové moderní koncertní síně Moravské filharmonie. Jde i o myšlenku vytvořit architektonicko-duchovně-kulturní osu: katedrála – významná hudební instituce – monumentální barokní soubor Hradiska. V této základní úvaze se nazabývejme dost podstatnou otázkou financování takové akce. Zatím jde o urbanistickou představu. Příprava bude mít několik fází.

Fáze první

Lokalita bude bezúplatně převedena do vlastnictví města, neboť se evidentně jedná o ničím nezdůvodněnou enklávu, pozůstatek z doby habsburské monarchie. Případně lze pozemek vyměnit například za území po některém zrušeném průmyslovém areálu (brownfield).

Fáze druhá

Bude zahájena bezprostředně po převedení lokality do majetku města. Budoucí uživatel budovy sestaví předběžný stavební program koncertního domu a spolu s kompetentním odborem Magistrátu bude vypsána veřejná urbanisticko-architektonická soutěž na prvotní hrubou koncepci objemové studie objektu a jeho včlenění do jmenované plochy budoucího parku.

Fáze třetí

Může být zahájena souběžně s druhou fází. Většina budov bude stržena a vhodná část demoličního materiálu se rozprostře po celé ploše. Zachovány budou obě bývalé jízdárny pro nový program charakteru občanské vybavenosti (muzeum hudby, výstavní galerie, menší scéna a podobně).

Fáze čtvrtá

V průběhu zemních prací souvisejících s protipovodňovou úpravou břehů řeky Moravy se veškerá takto získaná zemina rozloží na  materiál z demolic v ploše budoucího parku. Mimo jiné se tím sníží náklady vodohospodářských úprav za odvoz zeminy na jinou vzdálenější skládku. Předpoklad je, že se niveau terénu vhodně zvedne někde až o 100 cm proti současnému stavu, hlavně v místě dominantního objektu.

Fáze pátá

Po vyhodnocení urbanisticko-architektonické soutěže se zpracuje osazovací projekt parku a provede v předstihu vlastní výsadba dřevin. Vybudují se chodníky a obslužné komunikace k objektům, položí se potřebná infrastruktura.

Fáze šestá

Magistrát zadá vypracování architektonické studie vlastního objektu koncertního domu spolu s aproximativním propočtem stavebních nákladů. Studie bude podkladem pro vyhledání investora. V rámci mezinárodních obchodních kontaktů jím může být jakákoliv domácí nebo zahraniční firma nebo skupina několika firem, které podnikají na území republiky, např. v oblasti bankovní, průmyslové či obchodní. Je předpoklad, že budou získány finanční prostředky také z fondu Evropské unie. Investor zadá zpracování prováděcího projektu souboru koncertního domu.

Fáze sedmá bude fází poslední

Vlastní výstavba koncertního domu. Někdo může tuto vizi nazvat fantazií, která se nikdy neuskuteční. Je evidentní, že jde o akci, která vyžaduje náročnou přípravu, úsilí a patřičné zaujetí pro věc. Chápu, že sama vize nestačí, je nutno pro to něco udělat. Je to program hlavně pro novou, nastupující generaci. Je však povinností té současné, aby k tomu vytvořila základní předpoklady.

Ing. arch. Antonín Škamrada, 12. ledna 2016.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)