V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého rokovala Asociace děkanů filozofických fakult. Dvoudenního setkání se účastnili zástupci dotčených fakult, své zástupce mělo na jednání i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Části jednání se účastnil i rektor UP Martin Procházka. V usnesení, které je zároveň dopisem ministrovi školství, rektorům shromážděným v České konferenci rektorů i představitelům Rady vysokých škol, asociace vyzvala k okamžité nápravě dlouhodobě neutěšeného stavu.
Financování filozofických fakult, zejména problematické mzdové ohodnocení akademických pracovníků, Metodika 2017+ a také novela zákona o pedagogických pracovnících byla témata, kterým se na svém pravidelném jednání věnovala Asociace děkanů filozofických fakult. Místem setkání zhruba čtyř desítek lidí se tentokrát stala Filozofická fakulta Univerzity Palackého.
„Dříve asociace fungovala jako určitý debatní kroužek, jehož cílem bylo zjistit, co mají filozofické fakulty společného a co je trápí. Cílem bylo i prosadit určité zájmy filozofických fakult. Nyní jsme však v době krize a asociace je mnohem semknutější. V usnesení, které jsme v souvislosti s podfinancováním vysokých škol přijali, žádáme o okamžitou nápravu dlouhodobě neutěšeného stavu. Z dosavadních debat a analýz mnoha zainteresovaných aktérů je totiž nezpochybnitelné, že se námi reprezentované fakulty potýkají s krizí, která zabraňuje konkurenceschopnosti nejen v mezinárodním měřítku, ale i ve srovnání s regionálním školstvím. Je také evidentní, že není možné spoléhat na autonomii vysokých škol bez dorovnání celkového deficitu, na jehož existenci se v průběhu jednání, která jsme vedli v posledním roce, shodli zástupci všech relevantních reprezentací, včetně zástupců MŠMT,“ uvedl Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zároveň předseda Asociace filozofických fakult.
Dodal, že asociaci nejde jen o zrovnoprávnění s ostatními obory. Její cíl spočívá především v důstojném ohodnocení práce na filozofických a humanitních fakultách, které bude adekvátní požadavkům na vysokou kvalifikaci i požadovaný souběh pedagogického a vědeckého výkonu.
„Dnes jsme už svědky odchodu talentů. Nejsme schopni solidně motivovat nastupující generaci. Situace se přitom stále vyvíjí. Od letošního roku sledujeme prudký nárůst uchazečského zájmu, který bude kulminovat v následujících letech. Mělo by být v zájmu státu, abychom situaci stabilizovali a vytvořili co nejlepší podmínky pro vzdělávání a výzkum v oblastech, které se ukazují být klíčovými ve chvíli zlomových civilizačních změn, jimiž jako společnost procházíme,“ dodal Jan Stejskal k obsahu prohlášení, které je adresováno nejen ministrovi školství, rektorům shromážděným v České konferenci rektorů, představitelům Rady vysokých škol, ale i všem kolegyním a kolegům.
Filozofické fakulty jsou podle něj podfinancovány všude, všude je podle něj na těchto fakultách průměrný plat nižší, než je průměrný plat na stejné pozici na celé univerzitě.
„Během setkání jsme debatovali i o možnostech příznivějšího rozdělování financí v oblasti vědy, a to s ohledem na nastávající období a diskuze věnující se Metodice 2017+. Chceme, aby MŠMT ČR tentokrát zohlednilo specifičnost a oborové zvyklosti humanitních věd. Hovořili jsme i o chystané novele zákona o pedagogických pracovnících. Také filozofické fakulty totiž připravují učitele, tradičně zejména pro střední školy. Novela se tedy netýká pouze pedagogických fakult,“ doplnil předseda Asociace děkanů filozofických fakult.
V přijatém usnesení vyzývá Asociace děkanů filozofických fakult k obnově jednání, které bylo přerušeno změnou ministra školství, jímž se nedávno stal Mikuláš Bek. Zástupci asociace se s ním chtějí setkat v červnu.
„Jsem děkanem FF UP něco přes rok a budu mít tu čest jednat už s třetím ministrem školství. Uplynul zhruba rok od doby, kdy jsme o nouzové situaci mluvili s ministrem Petrem Gazdíkem. Už tehdy navrhoval řešení, byl velmi dobře o situaci informován a vše vypadalo nadějně. Potom přišel nový ministr Vladimír Balaš, k němuž jsme se dostávali složitěji. Mezitím se situace stále zhoršuje. I ministr Balaš však připravil nějaká řešení a ta také vyčíslil. Potvrdil nám, že je vysoké školství v ČR zoufale podfinancované a že je třeba tzv. resuscitovat a stabilizovat pacienta. Zdůraznil přitom, že poté je potřeba pacienta i dlouhodobě léčit. Bylo vyčísleno, že vysoké školy jsou podfinancované o 11 mld. korun. To je jejich třetina rozpočtu. Ministr Balaš přišel s tím, že ještě v tomto roce bude od vlády ČR požadovat 900 mil. korun, aby vůbec k nějaké resuscitaci mohlo dojít. Tyto finance ovšem neměly směřovat přímo k filozofickým fakultám. Měly doputovat na účty vysokých škol, jež se měly postarat, aby finance doputovaly ke správným adresátům. Univerzity zároveň dostaly úkol, aby upravily své vnitřní metodiky tak, aby k rozdělení uvedených finančních prostředků došlo spravedlivě. Na tento požadavek rektoři zareagovali k 21. dubnu. Po mém soudu měl ministr Balaš dobrou vůli, snahu i nápady, které však neměl sílu prosadit. S další výměnou ministrů jsme v situaci, kdy nevíme, v jakém bodě jednání vlastně jsme,“ popsal situaci Jan Stejskal.
Doplnil, že v dané věci se nedávno uskutečnilo také jednání v Brně a že právě z této schůzky vyplynula informace, že se nový ministr Mikuláš Bek k situaci vyjádří na jednání České konference rektorů. To se uskuteční 8. června.
Změna v konání Asociace filozofických fakult nastala zhruba před rokem, kdy v Olomouci vznikla petiční akce, do jejíhož čela se postavila Filozofická fakulta Univerzity Palackého. K této petici se postupně připojily akademické obce napříč republikou. Bylo to v listopadu 2022, kdy se tehdejší Asociace děkanů filozofických fakult rozhodla, že bude nejlepší, když olomoucké petiční aktivity a asociace splynou v jeden celek. Tímto aktem se Asociace filozofických fakult postavila za olomoucké úsilí a v té době si i do svého čela zvolila Jana Stejskala, děkana FF UP.
