Dva badatelé z Univerzity Palackého přestavili novou knihu, která popisuje počátek obrázkových seriálů u nás. Martin Foret a Tomáš Prokůpek z filozofické fakulty uvedli tento týden knihu s názvem Před komiksem v kavárně Coffee Library ve Zbrojnici.
Autoři se ve své nové knize vrací k tématu, kterému se věnovali už v úspěšné publikaci Dějiny Československého komiksu. Bohatě ilustrovaná kniha Před komiksem nemá primárně určit přesnou dobu a místo vzniku obrázkových seriálů. „Měli jsme pocit, že v naší knize o dějinách komiksu 20. století byl počáteční rok 1900 příliš formální. Některé věci jsme našli už usazené a nás zajímalo, odkud se vzaly. Proto jsme chtěli doplnit, co jim předcházelo,“ uvedl Martin Foret. Cílem bylo zachytit formování rysů komiksu, jak jej známe dnes a také celkové zmapování období 19. století. Výzkum tedy postupoval proti proudu času od roku 1900 zpět do minulosti. „Dějiny komiksu bývají v zahraniční literatuře obecně počínány různě – v pravěku, ve starověku, ve středověku, s vynálezem knihtisku… Tomu se v knize také věnujeme. Nás ale zajímala ta podoba ‚vyprávění v obrazech‘, která se rozvíjela v periodikách a vedla k pozdějšímu komiksu. Počátky této formy jsme nakonec mohli doložit kolem revolučního roku 1848,“ vysvětlil Foret. Obrázky té doby ale ještě nejsou podle badatelů považovány za komiks. „Zajímalo nás, jak se forma vizuální nadace, kterou dnes označujeme za komiks, postupně utvářela a jak se jednotlivé rysy do těch forem dostávaly,“ doplnil spoluautor Tomáš Prokůpek.
Uvedení knížky se zúčastnila praneteř kreslíře Karla Václava Klíče, Drahomiř Klíčová. Právě významu osobnosti Karla Václava Klíče a jeho dílu je věnována část knihy. Klíč byl malířem, kreslířem, karikaturistou, grafikem a vydavatelem. „Právě on přišel se seriálem, ve kterém vystupuje stejná postava, což bylo v té době novinkou,“ popsal Foret. V knize přibližují práce i jiných autorů a ilustrátorů, jako byli například Mikoláš Aleš, Josef Mánes či Artuš Scheiner.
Při přípravě knihy museli autoři pátrat v archivech a knihovnách nejen v České republice, ale i v zahraničí. Prohledali archivy a knihovny v Olomouci, Brně a v Praze a vydali se také do Vídně, Berlína či Bělehradu, kde pátrali po dílech Karla Václava Klíče. Museli také prolistovat desítky dobových periodik. „Měli jsme štěstí, že v 19. století ještě nebylo tolik časopisů. Navíc ty, které mohly tisknout obrázky, byly humoristické, protože ve zpravodajských se ještě pracovalo bez obrazu,“ řekl Foret.
Kniha Před komiksem má 368 stran, přičemž téměř sto stránek jsou ilustrace. Jsou to přílohy s kompletními seriály dané doby, kalendáriem či medailony klíčových kreslířů a karikaturistů. Grafickou podobu paperbacku obstarala Katka Orlíková ze Studia Symbiont. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis.
Jak kniha pojednávající o dějinách komiksu 20. století, tak i kniha Před komiksem, jsou výsledkem projektu Centra pro studia komiksu, na němž se oba autoři podílejí. Tento projekt, který se zabývá bádáním a rozvíjením studií obrázkových seriálů, pracuje pod záštitou Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a FF UP. Centrum plánuje vydání i dalších knih s touto tematikou. Již brzy tak vyjde publikace Tomáše Prokůpka nazvaná Příběhy Československého komiksu a další dvě knihy budou následovat v průběhu roku. „Chceme ukázat, že stojí za to o komiksu hovořit a chceme nadále pokračovat v jeho rozvoji a popularizaci,“ vysvětluje Pavel Kořínek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.