Analýze vývoje češtiny a české komunikace za poslední čtvrtstoletí se ode dneška věnuje dvoudenní konference Spisovná čeština a jazyková kultura 2018. Mezi přednášejícími jsou nejen čeští bohemisté, ale i zástupci slovenských a polských vysokých škol a ústavů.
Asi čtyři desítky bohemistů debatují na Univerzitě Palackého o vývoji češtiny a české komunikace v posledním čtvrtstoletí, a to ve všech funkčních oblastech jazyka.
„Tématy jsou psaná i mluvená veřejná a institucionální komunikace, jazyk médií všech typů, školství všech stupňů, umělecká tvorba, soukromá komunikace, čeština jako cizí jazyk, komunikace menšin a řada dalších,“ uvedl Ondřej Bláha z katedry bohemistky FF UP.
Kromě českých příspěvků orientovaných šířeji slavisticky zazní na konferenci i příspěvky slovenských a polských lingvistů, kteří budou hovořit především o problémech svých mateřských jazyků.
„Na UP přijel například známý varšavský polonista a slavista Andrzej Markowski. Osobně se však také, snad už od června, kdy jsme sestavili předběžný program, velmi těším na příspěvek Slangy nás baví – a stávají se účinným prostředkem reklamy Jany Hoffmanové z Ústavu pro jazyk český,“ dodal bohemista z UP.
Téma je podle něj nanejvýš aktuální. „Naše životy jsou rok od roku víc a víc prostoupeny a ovlivňovány všelijakými odbornými fakty. Výtěžky vědy se ohromující rychlostí, někdy i v poněkud zdeformované podobě, šíří prostorem. Všechno se zvědečťuje, zodborňuje. Společenská váha slangu jako vnějšího znaku toho, že se někdo v něčem vyzná, je v důsledku čím dál větší. Slang je navíc ze své podstaty expresivní, hravý, vtipný i obrazný. A právě tyto vlastnosti slangu pěkně rezonují s povahou a vkusem naší doby,“ doplnil Ondřej Bláha.
Konference Spisovná čeština pořádaná katedrou bohemistiky FF UP je otevřena i studentům bohemistiky, mezi přednášejícími i nepřednášejícími účastníky převládají však spíše lingvisté.
