Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem má napomoci projekt TANGENC podpořený z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), do jehož řešení se pod vedením Ústavu experimentální botaniky AV ČR jako jeden z partnerů zapojí i vědci z CATRIN Univerzity Palackého. Projekt uspěl v konkurenci 74 projektů ve výzvě Špičkový výzkum a v sekci zemědělské vědy získal nejvyšší bodové ohodnocení.
„Vědci z CATRIN se zaměří na výzkum semenáčků a kořenů a jejich reakce na stres i na vývoj metodik pro editování genomu. Jeden ze šesti výzkumných záměrů, který vedu, zahrnuje rovněž aktivity, jejichž cílem je připravit společnost i šlechtitele na používání nových šlechtitelských technik. Ty mají pomoci získat plodiny odolné vůči klimatu za využití nových nástrojů a znalostí. Kromě sdílení znalostí a zkušeností s českými pěstiteli bude důležitá i výměna vědeckých poznatků v návaznosti na regulační politiku členských států EU, k čemuž využijeme naše bohaté kontakty v rámci sítě EU-SAGE nebo Evropské biotechnologické federace (EFB),“ objasnil vedoucí výzkumného balíčku Ivo Frébort, který je také viceprezident EFB.
Na pětiletý projekt s názvem Nové poznatky pro plodiny nové generace, který odstartuje v říjnu, obdrží výzkumné konsorcium 435 milionů korun. Na řešení se bude podílet osm špičkových vědeckých týmů nejen z ÚEB AV ČR, ale i z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého. Budou zkoumat rostliny, které mají pro Českou republiku zvláštní význam a pro něž jsou k dispozici rozsáhlé genomické zdroje, jako je ječmen (Hordeum vulgare), řepka olejka (Brassica napus) a hrách (Pisum sativum), který dokáže vázat dusík v půdě a je zdrojem bílkovin.
Interdisciplinární výzkum je podle členů konsorcia jedním z důležitých předpokladů, jak využít nové biotechnologické metody tak, aby mohly co nejdříve sloužit současnému zemědělství. Bude se jednat zejména o editování dědičné informace, které je základem nových šlechtitelských postupů. „Klasické šlechtitelské přístupy jsou příliš pomalé a neefektivní na to, aby v potřebném tempu poskytovaly lepší plodiny přizpůsobené měnícímu se klimatu. Naštěstí objev technik editace genomu umožňuje vědcům aplikovat nové techniky šlechtění, jejichž potenciál v EU však může být plně využit jen prostřednictvím intenzivní komunikace s uživateli, spotřebiteli, zákonodárci a politiky i širokou veřejností,“ doplnil Frébort.
Jak zdůraznil hlavní řešitel, rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, ve šlechtění odolných rostlin závodí vědci i šlechtitelé s časem. „Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci udržitelným způsobem v době změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti. Už nyní zaznamenáváme extrémní výkyvy počasí. Negativní vliv na rostliny se bude postupně zvyšovat, což ohrožuje světovou produkci potravin,“ upozornil.
V OP JAK uspěla CATRIN hned několikrát. Projekt Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE), jehož hlavním řešitelem je Michal Otyepka z CATRIN, skončil mezi všemi projekty doporučenými k financování s druhým nejvyšším bodovým výsledkem. Výzkumníci budou vyvíjet nové nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou aktuálních globálních výzev, jimiž je získávání a ukládání obnovitelné energie a vývoj nových materiálů pro zlepšení kvality života. Součástí projektu bude také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti. V roli partnera figuruje CATRIN ještě v projektu Centrum excelence v regenerativní medicíně, jehož hlavním žadatelem je Ústav experimentální medicíny AV ČR.
Operační program Jan Amos Komenský vyčlenil na podporu špičkových výzkumných projektů celkem 8 miliard korun. Cílem bylo podpořit excelentní týmy, které zvýší zapojení českých výzkumných organizací do sítí mezinárodní spolupráce a v dlouhodobém horizontu přispějí také k posílení konkurenceschopnosti ČR.