O pozici české vědy a univerzit v mezinárodním měřítku, o jejich hodnocení, financování, roli akademických senátů i podpoře mladých vědců hovoří chemik Pavel Hobza v magazínu vysokých škol Universitas. Rozhovor s nejcitovanějším českým vědcem se uskutečnil během nedávného THE summitu v Olomouci, na němž britská společnost Times Higher Education zveřejnila poprvé hodnocení vysokých škol zemí takzvané nové Evropy.
Podle Pavla Hobzy, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého, žebříček jen potvrdil to, co se už delší dobu postupně ukazuje. „Ať už si o žebříčcích myslíme cokoli, pořád ve světovém srovnání nemáme jedinou školu ani v první čtyřstovce. Na tak malou republiku tady existuje příliš mnoho univerzit a institutů akademie věd a nikdo není schopen pořádně zhodnotit, které z nich jsou kvalitní a které ne,“ upozornil profesor Hobza.
K důvodům tohoto stavu podle něj patří mimo jiné absence jednotného systému hodnocení české vědy a také chybějící vůle rušit nekvalitní programy a vědecké týmy. Nositel ceny Česká hlava volá po jasném definování vědecké excelence a zrušení de facto rovnostářského financování vědy. Čtenářům ale prozradil mimo jiné i to, jak se dostal k vědecké práci, kudy se jeho kariéra ubírala, jakou roli v ní sehrálo tolik potřebné štěstí a co mu v poslední době udělalo velkou radost. Celý text si můžete přečíst na stránkách Universitas.
Universitas je celostátní webový portál a elektronický časopis o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství. Letos je do něj zapojeno 20 českých veřejných vysokých škol včetně Univerzity Palackého.