Kdo vaší zemi nejvíce pomohl během pandemie covidu-19? Jste spokojení s reakcí vaší země a EU na příchod pandemie? Jaký je podle vás původ nového typu koronaviru? A nechali byste se proti covidu-19 očkovat? To jsou některé z otázek velkého výzkumu, který se uskutečnil ve 13 evropských zemích. Odpovědi a preference Čechů zjišťovali odborníci z Univerzity Palackého.
„Dle našich zjištění si Češi myslí, že v době pandemie covidu-19 České republice pomohla Čína více než Evropská unie. Skoro polovina české populace ovšem věří, že nový typ koronaviru nejspíše unikl z čínské laboratoře. Pokud by pak na nemoc covid-19 existovala vakcína, nechala by se očkovat jen necelá třetina Čechů,“ shrnul hlavní výsledky vedoucí výzkumník Richard Turcsányi. Šetření probíhalo pod hlavičkou projektu Sinofon, který probíhá na Filozofické fakultě UP od roku 2018 a kromě jiného mapuje mezinárodní vnímání Číny.
Celkem bylo do výzkumu zapojeno více než 19 500 respondentů z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Španělska, Švédska, Srbska, Lotyšska a Ruska. „Z hlediska rozsahu zúčastněných států a co do hloubky zkoumaných témat se jedná o unikátní mezinárodní šetření vnímání Číny v Evropě,“ doplnil Turcsányi.
O čínské pomoci je přesvědčena téměř polovina Čechů, pomoc EU vnímala jen třetina
Češi se domnívají, že v době koronavirové krize jim z velkých mezinárodních subjektů nejvíce pomohla Čína. Myslí si to 46 % dotázaných. Pomoc Evropské unie přitom vnímalo jen 35 % Čechů. Ze všech 13 zemí zapojených do výzkumu to bylo skoro nejméně. Hůře pomoc EU vnímalo už jen Rusko. „Česko a Itálie jsou jediné dva státy EU, kde respondenti uvedli, že jim Čína pomohla více než EU. Zatímco v Itálii to může souviset s opožděnou reakcí EU na počátku pandemie, v Česku to může mít co dočinění s tradičním euroskepticismem a vládními aktivitami, které zvýrazňovaly spolupráci s Čínou,“ myslí si Turcsányi. Čínskou pomoc nejvíce deklarovali občané Srbska, Itálie a Maďarska, pomoc EU pak nejvíce vnímali lidé ve Španělsku, Maďarsku a Lotyšsku.
Česko i Evropská unie zaspaly, myslí si Češi
Z šetření dále vyplývá, že téměř polovina Čechů (48 %) není spokojena s tím, jak Česká republika zareagovala na první vlnu pandemie covidu-19 (sběr dat probíhal v září, tedy před eskalací druhé vlny na podzim). Celých 60 % Čechů pak bylo nespokojeno s reakcí Evropské unie. To je vůbec nejvíce ze všech států tzv. V4. Z visegrádských zemí jsou pak vůči reakci vlastní vlády nejvíce skeptičtí Poláci. Spokojenost s kroky vlády přiznalo 30 % Čechů, spokojenost s EU jen 14 %.
Silný vliv dezinformací a skepse vůči očkování
Výzkum se zaměřil také na názor respondentů na původ nového typu koronaviru a na ochotu nechat se proti covidu-19 očkovat. Mezi Čechy nejvíce panuje názor (43 % souhlasí), že koronavirus omylem unikl z čínské laboratoře. Více než třetina Čechů (33 %) pak připouští, že nový typ koronaviru byl vyroben v čínské laboratoři a odtud záměrně rozšířen. O záměrném rozšíření koronaviru z laboratoře je přesvědčena skoro polovina Poláků (48 %). Téměř čtvrtina Slováků (23 %) pak věří verzi, že nový typ koronaviru do Číny přivezla americká armáda na podzim roku 2019. Přibližně třetina Čechů, Maďarů a Slováků také souhlasí, že covid-19 se rozšířil proto, že Číňané jedí netopýry a jiná divoká zvířata. „To patrně odráží současné negativní nálady Evropanů vůči Číně i sdílené stereotypy o Číňanech,“ podotýká hlavní metodoložka výzkumu Renáta Sedláková. Jedinou zemí, kde více než polovina dotazovaných věří, že se virus přenesl na člověka „přirozeně“ ze zvířat, je Švédsko.
Napříč všemi 13 zeměmi zapojenými do výzkumu se projevuje také větší či menší skepse vůči případné vakcinaci proti covidu-19. Nadpoloviční ochotu nechat se očkovat uvedli jen respondenti z Velké Británie (62 %) a Německa (52 %). Naopak nejmenší ochotu k očkování vyslovili Slováci (29 %) a Češi (30 %).
Státy EU by měly být koordinovanější, sledování pohybu pomocí telefonů nemá podporu
Výrazná shoda mezi dotázanými zástupci států V4 panovala ohledně koordinace postupů při pandemii v rámci Evropské unie. S užší vzájemnou spoluprací souhlasilo 81 % Poláků, 70 % Maďarů, 62 % Slováků a 61 % Čechů.
Poměrně zdrženliví jsou pak lidé ze zemí V4 v otázce možnosti sledování pohybu osob pomocí chytrých telefonů, a to i v případě boje proti nemoci covidu-19. Rozhodně by s ním souhlasilo jen 6 % Čechů, 8 % Slováků, 3 % Maďarů a 1 % Poláků. Částečně by se pak s možností sledování pohybu pomocí smartphonů smířila přibližně čtvrtina Čechů.
Podrobnosti ke všem výše uvedeným výzkumným otázkám najdete v grafech níže a na stránkách projektu Sinofon.
Výzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 1506 respondentů z České republiky ve věku 18–70 let. Sběr dat probíhal od 1. září do 6. října 2020 formou online dotazování. Výzkum byl současně realizován ve 13 evropských zemí a zúčastnilo se jej přes 19 500 respondentů, kteří byli vybráni tzv. kvótním výběrem. Stanovenými kvótami byly: věk, pohlaví, úroveň vzdělání, region bydliště a hustota osídlení. Na projektu se kromě hlavního týmu z Univerzity Palackého podílí také tři desítky výzkumníků z více než 10 zemí Evropy, USA či Hongkongu.
Projekt „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“ CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000791 je spolufinancován z ESI fondů. Výzkum zahrnuje tři metodologické oblasti: sociologicko-antropologickou a hmotné kultury, lingvistickou a politologickou. Výzkum se opírá o empirickou analýzu ve špičkově vybavených laboratořích hmotné kultury, jazykovědy a počítačové analýzy.
