Stojí za vznikem duševních poruch genetické dispozice, nebo je způsobují rány osudu, které nám život chystá? Podle Cyrila Höschla v odpovědi na tuto otázku žádné „buď, anebo" neplatí. Oba faktory je totiž potřeba posuzovat ve vzájemné působnosti. Ve středu odpoledne to řekl účastníkům přednášky na přírodovědecké fakultě, která uzavřela 13. ročník kurzu Současná chemie.
„Choroby i naše povahy se utvářejí v interakci vrozených dispozic a toho, jak nám jde život, tedy životních událostí a traumat. Ani jedno ani druhé nevysvětlí náš osud samo o sobě, ale vždy v interakci. To znamená, že náš genetický základ modifikuje to, jak čteme skutečnost. A jak čteme skutečnost, modifikuje to, jak se uplatňuje náš genetický základ. Pochopení této vzájemné působnosti nesmírně posunulo chápání vzniku duševních poruch. Díky tomu dnes již dokážeme s velkou pravděpodobností detekovat rizikové skupiny," řekl psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.
Podle něj mohou hrát významnou roli i infekce, s nimiž se během života potkáme. Tato spojitost je sice známá už dlouho, díky metodám molekulární biologie ji ale vědci mohou zkoumat detailně. Záznam celé přednášky bude dostupný na webu pořádající katedry fyzikální chemie.
Profesor Höschl je jediný ze všech dosavadních účastníků kurzu Současná chemie, který v jeho rámci přednášel opakovaně. V aule přírodovědecké fakulty zaujal posluchače i před pěti lety. „Stejně jako tehdy bylo i tentokrát skvělé zde přednášet. Jednak je to dáno tím nádherným moderním prostorem, ale především obrovským entuziasmem publika a neskutečným množstvím mladých lidí. Pohlížím na to trošku žárlivě, protože když pořádáme v Praze přednášky významných hostů, kolikrát máme co dělat, aby přišlo do posluchárny dvacet lidí. Olomouc je v tomto smyslu vždy úžasně milým překvapením," prozradil Höschl.
Přednáška nakonec trvala zhruba sto minut. „Nebylo to mou potřebou vypovídat se, tu už dávno nemám. Cítil jsem ale z publika obrovský zájem. To vás nutí reagovat, přidat nějaký další příklad a podobně. Tatáž přednáška v jiném prostředí trvá poloviční dobu," vysvětlil.
Pořadatelem a moderátorem kurzu je nositel národní ceny Česká hlava Pavel Hobza. Při koncepci letošního 13. ročníku záměrně vynechal chemii, protože chtěl vyhovět žádosti studentů a otevřít některá důležitá společenská témata. „Letos se hovořilo o srdci, politice, Bohu a duši. Chemie sice nebyla žádná, ale i tak považuji letošní ročník za úžasný. Všechny přednášející dobře znám a věděl jsem, že jsou skvělí. Některé přednášky ale předčily mé očekávání a braly mi dech," řekl profesor Hobza.
Hlavním cílem kurzu je představit v Olomouci významné tuzemské vědce a přiblížit publiku dobrodružství vědy. Přednášky přilákaly nejen studenty zapsané do kurzu, ale i další členy akademické obce, zaměstnance univerzity a veřejnost.