Podnítit a oživit debatu o vnímání židovských identit na našem území a o vztazích s různými menšinami v minulosti i dnes. To je jeden z cílů nové knihy izraelského historika Martina Weina s názvem Dějiny židů v českých zemích: Od Hilsnera po Slánského. Přináší přehledné zmapování života židovských komunit v meziválečném období, přibližuje osudy významných židovských protagonistů a rovněž představuje ojedinělý typografický prvek, který neotřelým způsobem vnáší příspěvek do diskuze o židovské identitě – tzv. „střední ž“. Knihu, která je určena široké veřejnosti se zájmem o židovskou tematiku, připravilo Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP).
Představení publikace proběhne 23. září v 18:00 na Světě knihy 2021 v Praze. „Už v roce 1984 si Ezra Mendelsohn povzdechl, že historiografii židů z českých zemí zoufale chybí seriózní analytická studie o židovských komunitách v meziválečném období,“ konstatuje Martin Wein hned na začátku své knihy a jasně tak naznačuje, jaký cíl si vytkl. Dějiny židů v českých zemích nicméně nejsou jen českým překladem jeho vysoce odborné monografie History of the Jews in the Bohemian Lands. Wein se totiž po dohodě s VUP a ve spolupráci s překladateli Janem Čábelou, Romanem Sailerem a Ingeborg Fialovou rozhodl adaptovat původní text tak, aby česká verze knihy oslovila i širší čtenářské publikum bez odborného základu.
„Knihu jsme společně s autorem upravili tak, aby lépe vyhovovala potřebám českého čtenáře. Funguje jako faktografická, populárně-naučná kniha, respektive jako jakási exkurze po dějinách židovského elementu především v první polovině 20. století v našem prostoru,“ vysvětluje za překladatelský tým knihy Jan Čábela. „Publikace může sloužit k pochopení česko-německo-židovské problematiky a přiblížit dané období dějin studentům judaistiky, případně studentům historie obecně. Knihu obohacují medailonky, které líčí životní osudy vybraných významných protagonistů daného období,“ doplňuje Čábela.
„O tom, jak obtížné může být pro českou veřejnost pochopení komplexity židovských identit, vypovídá už onen nekonečný a patrně neřešitelný jazykovědný spor, zda v češtině používat velké či malé písmeno ve slově ‚Žid‘ / ‚žid‘,“ uvádí v anotaci ke knize Zbyněk Tarant z katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni. „Rozhodli jsme se proto do této problematiky vstoupit prostřednictvím důvtipného typografického konceptu, který se současně stal symbolem celé knihy,“ doplňuje Aleš Prstek, ředitel VUP.
VUP si nechalo od písmolijny TypeTogether upravit font Edita, do něhož grafička Veronika Burian doplnila znak pro takzvané „střední ž“. Cílem není přepsat pravidla českého pravopisu, ale upozornit na problematiku, které má mnohem hlubší dosah, než by se mohlo na první pohled zdát. „Šlo o zajímavý a neobvyklý požadavek, jak vizuálně převést intelektuální koncept do tvaru písma. Naším řešením bylo sloučit prvky malých a velkých písmen do jednoho,“ vysvětluje autorka neotřelé typografické varianty Veronika Burian.
S novým znakem pracuje sazba celé publikace i její design, vytvořený Markétou Cole ze studia ASKDesigners. „Navrhovat knihu Martina Weina byla radost. Celý koncept stojící na vizualizaci myšlenky středního ž jsem promítla jak do obálky, tak do volby materiálu, a především samotného písma. Při výběru písma jsem kladla důraz na detail a jemné provedení serifů. Font Edita v tomto ohledu splňoval mé představy,“ přibližuje grafickou stránku knihy Markéta Cole.
Kniha vychází za přispění Česko-německého fondu budoucnosti. Vydání bylo umožněno také díky finanční podpoře Nadace Židovské obce v Praze a příspěvku Nadačního fondu obětem holocaustu, hrazenému z dotace Ministerstva kultury ČR. Publikaci je možné zakoupit na e-shopu Vydavatelství UP. Představení knihy za účasti překladatele Jana Čábely i grafičky Martiny Cole se uskuteční 23. září v 18:00 na Světě knihy 2021 v Praze.
