Fakulta zdravotnických věd zná laureáty Ceny děkana za publikační činnost v loňském roce. Ocenění z rukou děkana Jaroslava Vomáčky na společné poradě vedení a přednostů fakultních ústavů převzali také úspěšní autoři prací v rámci studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ).
Do soutěže o Cenu děkana bylo přihlášeno devět prací publikovaných v roce 2018, tři z nich vyšly v prvním decilu, tedy v deseti procentech nejcitovanějších odborných periodik. Oproti tomu tři práce nesplnily nastavená kritéria, tedy publikování v časopise v prvním decilu či prvním kvartilu. Jak ale při vyhlášení výsledků podotkl děkan Jaroslav Vomáčka, i tyto práce jsou kvalitní a pro fakultu významné.
Držiteli Ceny děkana za rok 2018 jsou Helena Kisvetrová, Vladimír Janout a David Školoudík, všichni tři jsou členové fakultního Centra vědy a výzkumu. Proděkanka a šéfredaktorka odborného časopisu vydávaného fakultou Profese Online Helena Kisvetrová cenu získala jako první autorka článku v Journal of Pain and Symptom Management. Vladimír Janout byl oceněn jako korespondující autor dvou článků v časopisech v prvním decilu, děkan při předávání diplomu připomněl ještě jeho třetí práci z prvního kvartilu. „Nesmírně si cením jeho přínosu vědě a výzkumu na naší fakultě. Pan profesor je vědec par excellence,“ řekl o oceněném Jaroslav Vomáčka.
Třetí z laureátů David Školoudík se podílel na studii o riziku cévní mozkové příhody u pacientů po tzv. malé mrtvici publikované v New England Journal of Medicine, což je jeden z nejcitovanějších odborných časopisů na světě.
Děkan Jaroslav Vomáčka pogratuloval k povedeným pracím a popřál další úspěchy do budoucna také studentům, kteří uspěli v soutěži SVOČ. V kategorii studentů magisterských oborů porota vyhodnotila jako nejlepší práci fyzioterapeutky Hany Ondráčkové zabývající se možnostmi využití představy chůze v rehabilitaci. Mezi bakaláři zvítězila Patricie Baurová, která se společně s druhým Jiřím Kozlem a pod dohledem školitele Davida Školoudíka zabývala aterosklerotickým plátem, příznakem kornatění tepen.
„Na výzkumu jsme dělali společně, každý si vybral jednu z částí, kterou pak zpracoval. Zabralo nám to přes půl roku a stále ve výzkumu pokračujeme. Ocenění je pro nás motivace do další práce i v nás probouzí hrdost, že jsme něco vytvořili a že čas, který jsme výzkumu věnovali, k něčemu byl,“ uvedla studentka oboru Radiologický asistent.