V sobotu 16. října 2021 se v NH Collection Olomouc Congress uskutečnilo XXII. mezioborové sympozium Diabetes mellitus – oční komplikace. V pořádání tohoto tradičního setkání oftalmologů a diabetologů na společném odborném diskuzním fóru po roce alternuje Oční klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc (LF UP a FNOL) s Centrem diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (CD IKEM). Vzhledem k epidemiologické situaci se XXI. ročník loni v Praze nekonal a o to více jsme se všichni těšili na nové informace v našich specializacích. Odborný program letošního ročníku rozdělil organizační výbor (vedení Oční kliniky LF UP a FNOL: přednostka Klára Marešová a primář Michal Hrevuš) do tří bloků.
Pro čtenáře Žurnálu UP jsem vybral jako nejzajímavější náplň prvního bloku, který byl věnován zejména novým technologiím, včetně umělé inteligence, využívaným ke vzdálenému hodnocení fotografií očního pozadí. Doc. Šárka Pitrová (předsedkyně České oftalmologické společnosti, Privátní oční klinika JL, Praha) nás seznámila s výsledky pilotního projektu: Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu. Účelem tohoto projektu bylo vytvořit návrh na doporučený standard časného záchytu diabetické retinopatie (postižení sítnice cukrovkou) a makulárního edému (otok žluté skvrny zajišťující centrální vidění) u pacientů s diabetem, kterým bude provedena fotografie sítnice přímo v ordinaci diabetologa a snímek sítnice bude hodnocen oftalmologem po předchozím odeslání snímků elektronicky do archivu snímků. Tento projekt odpovídá současnému světovému trendu ve vzdáleném hodnocení fotografií očního pozadí s cílem posoudit nález u co největšího počtu pacientů, protože dostupnost oftalmologické péče je v různých zemích světa i různých okresech ČR rozdílná. Pro příklad uveďme, že v okrese Olomouc připadá na jednoho oftalmologa 7500 obyvatel, a i tak je často problém s registrací nových pacientů, zatímco v okrese Plzeň sever je k dispozici jeden oftalmolog na 40 000 obyvatel.
Hodnocení snímků sítnice (očního pozadí) prováděl oftalmolog vzdáleným přístupem do archivu obrazové dokumentace, kam byly snímky ze sítnicové kamery odesílány elektronicky nebo bylo hodnocení prováděno softwarem, tzv. umělou inteligencí, bez anotace snímků oftalmologem. Cílem tohoto screeningového programu bylo zajistit stejný přístup k pravidelnému a kvalitně prováděnému screeningu diabetické retinopatie všem diabetikům v celé ČR a poskytnout jim dostupné a srozumitelné informace o významu pravidelného vyšetření očí. Zavedením alternativních metod lze umožnit diabetikům, kteří žijí v regionech s horším pokrytím očními specialisty, dostupné pravidelné vyšetření sítnice zaměřené na záchyt diabetické retinopatie. Souvisejícím cílem je záchyt změn na sítnici u pacientů s diabetem v časných a terapeuticky efektivněji ovlivnitelných stádiích, což povede k oddálení zhoršení zrakových funkcí a snížení rizika ztráty zraku. Na tomto místě uveďme smutnou skutečnost, že v ČR bylo v roce 2017 registrováno 2760 slepých diabetiků. Stále se setkáváme i s velmi mladými diabetiky, u kterých je již při prvním vyšetření oftalmologem zjištěno velmi pokročilé postižení sítnice, a i přes veškerou následnou péči jsou jejich zrakové funkce trvale výrazně limitovány. Představený projekt byl již ukončen a dále se v něm nepokračuje. Další řečníci auditorium seznámili s dalšími projekty na svých pracovištích, které využívají v reálné klinické praxi k hodnocení patologií na očním pozadí umělou inteligenci (přednosta Oční kliniky FN Ostrava Jan Němčanský, systém Viderize; MUDr. Hana Morin, Oční klinika 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice, Praha, projekt Aireen).
MUDr. Ondřej Krystyník (Diabetologické centrum, III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická (NRE), FN Olomouc) se zabýval novými technologiemi, které mění život diabetikům 1. typu (potřebují pravidelnou aplikaci inzulinu). Před několika málo lety jsme mohli slyšet sporadické informace o tzv. uzavřených systémech, tedy komunikaci glukózových senzorů a inzulinové pumpy, např. přes mobilní telefon. Jednalo se však o podomácku vyrobené individualizované systémy, které si pacienti sami zhotovovali a nebylo možné jejich použití u jiného diabetika, protože by tím mohlo dojít k ohrožení jeho života při předávkování inzulinem. Aktuálně jsou však v ČR již komerčně dostupné dva systémy technologického spojení glukózových senzorů a inzulinové pumpy, která je pak schopna reagovat na měnící se trendy ve vývoji koncentrace glukózy v krevní plazmě a pomáhá pacientům udržet její koncentraci v doporučeném pásmu. Rychlý rozvoj telekomunikačních technologií a telemedicíny dále umožnuje sdílení dat a konzultaci výsledků léčby mezi lékařem a pacientem i bez nutnosti jejich přímého kontaktu v ordinaci. I přes překotný vývoj technologií zůstává aktivní přístup pacienta k základním režimovým a léčebným opatřením zcela zásadní podmínkou úspěšné léčby diabetu.
Se změnami v algoritmu léčby diabetu 2. typu nás seznámil prof. David Karásek (III. interní klinika – NRE, FN Olomouc). Současný algoritmus léčby diabetu 2. typu odráží recentní výsledky studií s novějšími antidiabetiky (glifloziny a agonisty GLP-1 receptoru), které ukazují na jejich kardioprotektivní (ochrana srdce) a renoprotektivní (ochrana ledvin) účinky. Tyto léky by měly být u rizikových nemocných, u jedinců s aterosklerotickým kardiovaskulárním postižením (kornatění tepen a onemocněním srdce), u pacientů se srdečním selháním a chronickým onemocněním ledvin preferovány. Jsou užitečné také v případě, kdy je třeba redukovat hmotnost diabetiků, a lze je využít i u nemocných, kde se obáváme rizika hypoglykémie (velmi nízká koncentrace glukózy v krevní plazmě ohrožující diabetika).
Na závěr pro představu čtenářů uvádím dva důležité číselné údaje. V ČR je více než 1 milion diabetiků, z nichž má přibližně 10 % diabetickou retinopatii (postižení sítnice cukrovkou).
MUDr. Petr Mlčák, Oční klinika LF UP a FNOL, Ústav fyziologie LF UP