Univerzita Palackého a Akademie věd ČR spolu tento pátek uzavřou Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů. Jde o první dohodu s vysokou školou podle novelizovaného vysokoškolského zákona, která se týká doktorského studia, a má tak zásadní význam pro další sbližování akademické a univerzitní sféry. Na tuto „rámcovou“ dohodu zároveň vzápětí naváže dílčí dohoda mezi Ústavem dějin umění AV ČR a Filozofickou fakultou UP, která bude propojovat doktorandy z obou institucí v oblasti kunsthistorie.
„Je to naprosto přelomová dohoda, která by se měla odrazit na vyšší kvalitě doktorské práce. Pro nás má význam i v tom, že budeme nyní moci lépe motivovat ty nejlepší doktorandy, aby zůstávali dál ve vědě. Bohužel naše zkušenost je taková, že často odcházejí do soukromého sektoru,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. K dohodě se v budoucnu mohly připojit i další univerzity, Akademie věd nyní jedná i s Univerzitou Karlovou.
„Jako relativně malá země bychom měli ve vlastním zájmu koncentrovat výzkumné kapacity a zvyšovat tak kvalitu vědy. Zároveň bych velice rád naši spolupráci rozšířil i na jiné vědní oblasti. Budeme o tom s paní předsedkyní diskutovat v průběhu podzimu,“ řekl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller, který se označuje za „vášnivého stoupence sdílení a propojování.“
Od dohody si její signatáři slibují především jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Jména akademických školitelů se také objeví na závěrečných diplomech. Dalším přínosem bude také větší využití laboratoří a dalších prostor, které Akademie věd sice doktorandům mohla poskytovat i v současnosti, ale bez oficiálního rámce.
Dohody si pochvaluje také členka Akademické rady AV ČR, kunsthistorička Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění: „Doktorandi jsou sůl výzkumu, jeho živá voda. A já jsem moc ráda, že na jejich přípravě se nyní budou podílet vynikající vědci z obou stran, tedy jak z akademické, tak z univerzitní oblasti. To byla dosud největší vada systému.“ Jak dodala, nová forma spolupráce umožňuje i preciznější vymezení témat, na kterých budou pracoviště spolupracovat. „My jsme jako historici umění měli s Univerzitou Palackého výbornou spolupráci i dosud, zejména pokud jde o barokní nástěnné malby, připravovali jsme i knižní publikace. Nicméně když jsme teď zvažovali, jak by se naše spolupráce mohla ještě více prohloubit, tak jsme zjistili, že naši kolegové z Olomouce by rádi posílili výzkum středověku, a také výzkum 19. a 20. století,“ vysvětlila kunsthistorička.