Archeologie není mrtvá věda a může pomoci pochopit dění kolem nás. A důležitým pomocníkem na cestě za poznáním je pro archeology také chemie. I to zaznělo na středeční přednášce mezinárodně uznávaného archeologa a egyptologa Miroslava Bárty v aule přírodovědecké fakulty. Zahájil jí letošní cyklus Současná chemie, jenž má poukázat na propojení chemie s jinými vědními disciplínami.
Jeden z nejvýznamnějších světových chemiků Pavel Hobza, který přednáškový cyklus na katedře fyzikální chemie vede, představil profesora Bártu nejen jako vynikajícího archeologa a egyptologa, ale také jako autora mnoha knih. „Líčí v nich nejen to, co se stalo v historii, ale z dějů minulých dokáže vyvozovat důsledky pro současnost. I to je jeden z důvodů, proč jsem tolik stál o to, aby se stal hostem letošní série,“ řekl profesor Hobza a přiznal, že jedna z Bártových knih – Příběh civilizace – nechybí na jeho nočním stolku.
Práci v terénu předchází důkladná příprava
Ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který je znám v souvislosti s výzkumy v egyptském Abúsíru i Súdánu, přiblížil publiku práci archeologů i některé z nálezů. „Moderní egyptologie vyžaduje stejně jako každá jiná věda velké úsilí. Nerozhoduje se v terénu, ale mnohem dříve v knihovně nebo pracovně. Musíte si umět výzkum správně naplánovat a vědět, kde máte hledat. Rozhodovací proces si musíte odsedět,“ přiblížil přípravy vědec.
Mezi jeho hlavní zájmy patří egyptská archeologie doby stavitelů pyramid, komparativní vývoj civilizací a vztah člověka a přírodního prostředí. „Osobní příběhy lidí mohou napovědět, co se dělo ve společnosti. Archeologie je tak strategická věda pro 21. století. Přibližuje, jaké problémy tehdy lidé řešili. To nám může pomoci porozumět tomu, co se děje kolem nás v současnosti, a napovědět leccos i o budoucnosti,“ domnívá se Bárta.
Pomocník při analýzách nálezů i konzervaci
V cestě za poznáním archeologům pomáhá vedle řady dalších oborů i chemie. „Chemické metody hrají v našich výzkumech v Egyptě i Súdánu velkou roli, protože nám umožňují poznat do detailů nejen například složení jednotlivých archeologických nálezů, ale zároveň nám velmi pomáhají při výběru metod pro konzervování nálezů. V neposlední řadě nám zásadně osvětlují například i místo původu různých surovin a výrobků,“ doplnil Bárta, který spolupracuje s chemiky v tuzemsku i zahraničí. Chemie, ale třeba i fyzika umožňují archeologům objasnit to, na jaké úrovni tehdejší společnost byla a jaké technologie využívala. Současně přispívá k záchraně tisíce let starých památek.
Abúsír je jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě, leží přibližně 25 kilometrů na jihozápad od dnešní Káhiry. Kromě pyramidových komplexů několika panovníků 5. dynastie se tu nacházejí pohřebiště úředníků a kněží z doby 3. až 6. dynastie, ale také šachtové hrobky ze sajsko-perské doby (kolem roku 525 př. Kr.). Český egyptologický ústav FF UK zde provádí výzkum od počátku 60. let minulého století.
Další přednáška kurzu Současná chemie se uskuteční ve středu 22. března v 15:00. Hostem bude odborník na chemii nukleových kyselin Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.