Návrh na vybudování bočního poldru Skalička jako variantního řešení protipovodňových opatření na řece Bečvě představili v pondělí na přírodovědecké fakultě zástupci Unie pro řeku Moravu. Podle nich poldr v porovnání s již projednávanou variantou přehrady u Skaličky zajistí stejnou ochranu před povodněmi, ale je navíc šetrnější k životnímu prostředí.
Podle odborníků je řeka Bečva poslední štěrkonosnou řekou v České republice, která nebyla dosud přehrazena velkou přehradou. Během povodňových stavů je přítomnost štěrků přínosem, neboť řeka přetváří svou energii v pohyb štěrků a tím se její „síla tlumí“. Pokud bude pohyb štěrků během povodní přerušen, zvýší se eroze níže pod přehradou. Řeka začne hledat nová místa, kde nabrat ztracený štěrk, a začne se zahlubovat. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod (vysychání studní), poškození břehů a staveb na řece.
„Výstavbou přehrady nastane přerušení říčního kontinua, což má za následek změnu říčního společenstva. Bečva je příkladem řeky, kde je transport sedimentů obrovský. Je to typ divočícího toku, koryto je neustále v dynamickém stavu. Na dolních tocích v České republice nemáme podobný případ. Bečva je v tomto unikát a bylo by fantastické, kdyby se nám to podařilo zachovat,“ uvedl Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.
Unikátní je i okolní příroda
Jedinečný je podle přírodovědců nejen samotný tok, ale i okolní příroda mezi obcí Skalička, Hustopečemi nad Bečvou a Valašským Meziříčím. Štěrkové nánosy meandrujícího toku Bečvy jsou jednou z posledních lokalit kriticky ohrožené rostliny židoviníku německého nebo ptačích druhů pisíka obecného a kulíka říčního. Okolní lužní lesy vyhovují jedné z největších populací evropsky chráněného brouka lesáka rumělkového na území ČR. Na podmáčených loukách v okolí obce Skalička bývají vidět i u nás už poměrně vzácné čejky chocholaté.
„Významným fenoménem Bečvy je výskyt kolmých hlinitých břehů, kde je v současné době zřejmě největší česká kolonie břehule říční hnízdící tímto původním způsobem. Za zmínku určitě stojí i pravidelné a početné hnízdění ledňáčka říčního, v roce 2016 zde poprvé zahnízdila i vlha pestrá,“ doplnil předseda Moravského ornitologického spolku Josef Chytil.
Rozhodnutí dosud nepadlo
Setkání se zúčastnili také zástupci místních samospráv, ministerstev životního prostředí i zemědělství, Povodí Moravy, médií, senátoři i odborná veřejnost. O existenci poldru v oblasti mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím se uvažuje dlouhodobě. Nejprve byl ve hře poldr, podle zástupů ekologických organizací byl vloni plán změněn prakticky ze dne na den na přehradu Skalička. To ale ředitel olomouckého závodu Povodí Morava Jiří Zedníček odmítá, podle něj zatím rozhodnuto není.
„Vítáme tento alternativní návrh, protože v rámci procesu EIA budeme muset řešit i jiné varianty. Jednou z nich by podle mého názoru měla být boční nádrž Skalička, která by neovlivňovala koryto a současně by přispěla k řešení problematiky sucha,“ uvedl Zedníček. V současné době se už vykupují pozemky, majetkoprávní vypořádání je naplánováno na následujících pět let. Podle Zedníčka bude potřeba připravit relevantní podklady pro zhruba čtyři varianty řešení, včetně bočního poldru. Jeho rozpracování potrvá zhruba jeden až dva roky. Potřebnost odborné diskuze všech variant se zapojením obcí i veřejnosti potvrdil i moderátor debaty Bořivoj Šarapatka z přírodovědecké fakulty. Podle něj by se univerzita mohla v budoucnu stát platformou těchto jednání.