Jaký je význam Kristovy smrti na kříži pro člověka, pro poznání Boha, pro život křesťana a církví? Reflexí nad těmito otázkami se zabývalo vědecké kolokvium, které proběhlo 12. října 2018 na olomoucké teologické fakultě. Organizátorem akademického pracovního setkání byl tamní Institut interkulturního, mezináboženského a ekumenického výzkumu a dialogu (IIMEVD) a seminář byl určen především studentům doktorských studijních programů.
Podnětem ke konání akce se stalo pětisté výročí tzv. Heidelberské disputace, během níž v květnu 1518 tehdejší augustiniánský mnich a profesor Bible Martin Luther předložil k rozpravě 40 teologických a filozofických tezí, které se týkaly otázky ospravedlnění hříšníka a vztahu mezi lidskou svobodou, milostí a vírou. V několika bodech přitom nastínil poslání, které spočívá v rozvinutí „teologie kříže“. Tehdejší disputaci nechyběl polemický a kritický tón, s nímž se budoucí ústřední představitel evropské reformace obracel proti základům aristotelské a scholastické filozofie.
„Dnes se setkáváme v poněkud jiném duchu,“ uvedl na začátek sympozia Robert Svatoň z Katedry praktické a spirituální teologie CMTF UP. „Atmosféru polemiky a apriorní nedůvěry nahradilo ekumenické ovzduší, které umožňuje, abychom se jako teologové různých konfesí a tradic setkali nikoliv v povrchním irenismu, ale abychom s vědomím vzájemné sounáležitosti hledali poctivě cesty k pravdivému a integrálnímu teologickému poznání.“
Zatímco loni bylo pět set let začátku reformace připomínáno ve světovém měřítku mnoha významnými konferencemi, stojí letošní výročí Heidelberských tezí poněkud ve stínu. Přesto právě téma teologie kříže načrtnuté ve vzpomenuté disputaci zaujímalo u Luthera i v luterské tradici ústřední význam.
Kolokvium, kterého se zúčastnili doktorandi nejen z místní fakulty, ale též z KTF UK v Praze a EBF UK v Bratislavě, si kladlo za cíl poukázat na dané téma z ekumenické perspektivy a představit ústřední roli tajemství a události kříže v teologické reflexi, liturgii a zbožnosti různých křesťanských tradic. Profesor Ľubomír Batka, evangelický teolog a znalec Lutherovy teologie evropského formátu, nejprve představil stěžejní rysy teologie kříže u německého reformátora, přičemž upozornil jednak na její monastické a středověké prameny a jednak na specificky nové Lutherovy podněty. Zdenko Širka, působící na ETF UK v Praze, načrtnul ve svém příspěvku pojetí kříže v teologii a životě církví křesťanského Východu, a tak do jisté míry relativizoval rozšířené klišé o tom, že protestantismus je křesťanstvím kříže, zatímco pravoslaví církví vzkříšení. Na příkladu německého reformovaného teologa Jürgena Moltmanna následně Robert Svatoň z pořadatelské fakulty ukázal, jak lze o tématu kříže uvažovat v komplementaritě mezi západní (reformační) a východní tradicí. Jako možné průniky přitom naznačil trinitární teologii a učení o theosis/zbožštění. Závěrečná sonda Petra Jandejska z ETF UK v Praze byla zaměřena do prostředí latinskoamerické římskokatolické teologie osvobození a teologie lidu, jejichž představitelé originálním způsobem rozvinuli reflexi o církvi jako ukřižovaném Božím lidu.
Pořádané kolokvium bylo malou ukázkou mezifakultní spolupráce jak v oblasti výzkumné práce, tak v oblasti formace mladých vědeckých pracovníků, a to v multidisciplinárním a ekumenickém ukotvení.
Robert Svatoň, IIMEVD UP