Stále častěji lze ve volné přírodě i ve městech pozorovat původem jihoamerické nutrie říční, jejichž populace se v našich zeměpisných šířkách neustále rozrůstá a devastuje přírodu v okolí vodních toků. Na rizika s nimi spojená upozorňuje profesor Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.
Nutrie říční byla zařazena na seznam invazních druhů. Nutriím nahrávají do karet příhodné životní podmínky a také to, že je lidé často přikrmují. I když si na jejich přemnožení stěžuje řada měst v celé České republice, podle zákona je smí lovit pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář, což omezuje případnou regulaci jejich populace.
Nutrie patří k invazivním živočichům. Zvyšuje se jejich počet v ČR?
Ano, nutrie říční (Myocastor coypus) je zařazena mezí invazní druhy v celé Evropě. Pochází z Jižní Ameriky, takže to je druh pro tuzemskou zvířenu cizí, který byl introdukován odjinud a úspěšně se nejen v Česku šíří, což je podmínkou pro invazní druhy.
Kdy se do Evropy dostaly první nutrie říční a jak poté probíhalo jejich šíření ve volné přírodě?
Nutrie říční se do Evropy začaly dovážet na chov jako kožešinové zvíře. První záznam pochází z Francie roku 1882 a už ve 40. letech tam unikly z farem do volné přírody. K nám se nutrie říční dostala v roce 1924 z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí. O 10 let později tady bylo již 100 farem zaměřených na chov tohoto hlodavce. Zhruba od 70. let 20. století se v naší přírodě začaly objevovat nutrie uniklé ze zajetí a během posledních 20 let už vytvářejí v některých oblastech i polodivoké populace. V současnosti je stálý výskyt nutrií hlášený zhruba z 15 procent území ČR a nadále se rozšiřuje. Nutrie se tak stala trvalou součástí našich mokřadů a lze ji spatřit i v povodí řek v nížinách. Myslivci je mohou lovit, poprvé se nutrie v jejich výkazech objevily v roce 2003 v počtu 300 jedinců. V roce 2016 bylo odloveno už přes 6000 nutrií. Největší početnosti nutrie dosahuje na řadě míst v povodí Labe, početná je její populace také na jižní Moravě a v jihozápadních Čechách.
Co je příčinou zvyšujícího se počtu těchto hlodavců?
Nutrie, zejména mladí jedinci, jsou citlivější na nízké teploty v zimním období. Protože jsou ale nyní zimy mírnější, tak lépe přežívají. Spousta lidí je navíc chodí přikrmovat. Nutrie přitom mají velký reprodukční potenciál, dospívají již ve 4–6 měsících a mladé samice mohou porodit první vrh již v 8 měsících věku. Rodí 2x, někdy až 3x ročně a vrhy mají 5–6 mláďat. V zajetí se dožívají až 8 let.
Jaké problémy mohou přemnožené nutrie způsobit?
Nutrie je býložravec, který konzumuje vodní i suchozemské rostliny, většinou jednoděložné, tedy trávy, rákos, orobince, ostřice apod. Vyhrabává i kořínky a oddenky a okusuje stromy. Zkonzumuje až 2 kg potravy denně a spásá většinou břehové porosty, které dokáže totálně destruovat. Devastace mokřadů nutriemi je známá i z jiných zemí.
Řeší už některá česká města problematiku přemnožených nutrií?
Města by se tím měla zabývat a někde už to dělají. Dost ale naráží na odpor lidí, pro které jsou nutrie milým zpestřením daného území. Je nutné vyhlásit zákaz přikrmování a lokální populace odlovit prostřednictvím myslivců.