Symbolicky uprostřed laboratoře chůze bylo přestřižením pásky otevřeno nové Centrum kinantropologického výzkumu, v němž fakulta tělesné kultury získala velkorysé moderní prostory pro svá vědecká pracoviště. Zároveň se tak završila výstavba komplexu, dále tvořeného dříve otevřeným Aplikačním centrem BALUO, v němž odborníci zkoumají lidský pohyb a výsledky výzkumu přenášejí do praxe.
Centrum kinantropologického výzkumu, stavebně s Aplikačním centrem BALUO propojené, vyrostlo na místě někdejší vojenské prádelny, v jejíchž provizorně upravených prostorách již dříve fakulta některé laboratoře měla. Teprve však nová budova s plochou přes 3000 metrů čtverečních ve čtyřech podlažích poskytla vědeckým pracovištím fakulty důstojné podmínky.
„Symbolickým přestřižením pásky se završuje mnohaleté úsilí definovat fakultu tělesné kultury jako špičkové výzkumné pracoviště. Naši pracovníci dokázali i ve skromných podmínkách produkovat vědecké poznatky mimořádného významu. Věřím, že nynější pracovní prostředí je nejen zaslouženou odměnou, ale také silným impulzem pro navýšení kvantity, kvality a smysluplnosti kinantropologického výzkumu,“ uvedl děkan fakulty Michal Šafář.
Sám o sobě před hosty, mezi kterými byli nejen představitelé Univerzity Palackého, ale také města Olomouce a Olomouckého kraje a zástupci partnerských škol, prohlásil, že on pouze při otevření slízl smetanu, většina práce totiž byla vykonána za jeho předchůdců ve funkci děkana Dušana Tomajka a Zbyňka Svozila. Ti přítomným přiblížili historii a vývoj celého projektu. Rektor Jaroslav Miller pak mimo jiné podotkl, že nejen tímto komplexem se Univerzita Palackého podílí na kultivaci části Neředína, která byla po odchodu vojska téměř v troskách, a připomněl, že se tu chystá přestavba dalšího objektu na univerzitní archiv.
Nadstandardní podmínky pro výzkum
Budova Centra kinantropologického centra byla již před slavnostním otevřením v plném provozu, během letošního léta se sem nastěhovali pracovníci institutu aktivního životního stylu a katedry přírodních věd v kinantropologi, k dispozici tu jsou kanceláře, zasedací místnosti a tři učebny pro výuku, ale především špičkově vybavené laboratoře odborníků na antropometrii, biomechaniku či zátěžovou fyziologii. Jedinečná je například hypoxická komora, v níž lze simulovat podmínky až do nadmořské výšky 5500 metrů nad mořem.
„Podmínky pro práci máme nyní vskutku nadstandardní a také vlastně velice zavazující, zvlášť při pohledu na žebříček sportovních vysokých škol, kde si přejeme vrátit se mezi nejlepších 150 škol světa, případně se dostat i do první stovky,“ prozradil profesor Karel Frömel, vedoucí institutu aktivního životního stylu. „Myšlenka vybudování fakultního vědeckého centra tu byla v podstatě od vzniku fakulty, ale především jsme se jí začali zabývat se získáním výzkumného záměru, kdy vyvstala potřeba podpořit orientaci fakulty na výzkum a její etablování v mezinárodních vědeckých kruzích,“ dodal profesor.
Nový život vojenského prostoru
Projekt komplexu nazvaného Kampus Neředín jako spojení výzkumného centra a Aplikačního centra BALUO se začal rodit kolem roku 2011, za jeho architektonickou podobou stojí olomoucký atelier-r. Samotná výstavba byla po vyřešení majetkoprávních vztahů s ministerstvem obrany, vyřízení všech úředních záležitostí a zejména po nezbytném vyčištění brownfieldu po armádě zahájena poklepáním základního kamene v srpnu 2014. Paradoxně byla jako první budována novostavba Aplikačního centra BALUO, teprve v době jeho otevření na podzim 2016 se rozbíhala přestavba někdejší vojenské prádelny na Centrum kinantropologického výzkumu. Přestavba za 135 milionů korun byla umožněna díky dotaci ministerstva školství. Celkové náklady na výstavbu komplexu přesáhly 330 milionů korun.
Nová budova s charakteristickým černým obkladem pro fakultu tělesné kultury znamená nejen moderní zázemí pro vědecká pracoviště. Její výstavba totiž byla nezbytná pro plánované kompletní zasídlení fakulty v neředínském areálu, kam se tak v blízké budoucnosti přesune katedra sportu, dosud sídlící v centru města v Hynaisově ulici.
Moderní komplex fakulty také zaujal architekty a je nominován na Českou cenu za architekturu, kterou vyhlašuje Česká komora architektů s cílem propagovat a prezentovat architektonická díla nejen z hlediska jejich estetické a technické kvality, ale především v souvislostech jejich vzniku, vztahu k okolí a společenského přínosu.
