Na 250 tisíc žáků 3. a 7. tříd základních škol a 2. ročníku středních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií projde během října a listopadu motorickými testy. V rámci tematického šetření zaměřeného na pohybovou aktivitu ve školách testování tělesné zdatnosti připravuje Česká školní inspekce s využitím metodiky, na které se podíleli i odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
Cílem testování je získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení k pohybovým aktivitám. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse se tématu tělesné zdatnosti dětí věnovalo v uplynulé době méně pozornosti, než by mělo.
„O tom, že žáci nemají dost pohybu a že tím trpí jejich zdraví, se dlouhodobě ví. Situaci ale v posledních letech zhoršilo i distanční vzdělávání, při kterém se omezila výuka tělocviku. Po návratu dětí do škol se proto inspekce rozhodla věnovat tématu pohybu dětí více a v uplynulém školním roce začala připravovat průzkum toho, jak zdatní po tělesné stránce jsou,“ uvedl. Průzkum podle něj poskytne srovnání s daty před 30 lety i s mezinárodními výzkumy, výsledky inspekce plánuje zveřejnit na začátku příštího roku.
Při testování bude využita metodika, kterou pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vytvořilo Vysokoškolské sportovní centrum Victoria ve spolupráci se všemi českými tělovýchovnými fakultami a dalšími vysokoškolskými pracovišti. Na realizaci testování se nyní zásadní měrou podílí Asociace školních sportovních klubů, která koordinuje testování na jednotlivých školách.
Žáci vždy projdou sérií čtyř motorických testů. Na základních školách to bude skok z místa, běh 4 x 10 metrů, sedy – lehy a vytrvalostní člunkový běh, na středních školách pak bude běh 4 x 10 metrů nahrazen u chlapců shyby a u dívek výdrží ve shybu.
„Jsou to standardizované testy, které se již k hodnocení tělesné zdatnosti používaly, tedy budeme schopní výsledky porovnat s dřívějšími poznatky. Testy navíc tělocvikáři znají a dají se snadno zvládnout v rámci výuky tělesné výchovy. Potíž může nastat snad jen u vytrvalostního člunkového běhu, který vyžaduje prostor 23 metrů na délku, tomu nemusí všechny tělocvičny vyhovovat, ale je možné tento test udělat za jistých podmínek venku. Zvažovali jsme i jiné varianty testových baterií ze zahraničí, ale nakonec se na této podobě shodla všechna zapojená tělovýchovná pracoviště,“ řekl Roman Cuberek z Institutu aktivního životního stylu FTK UP, který se hodnocením tělesné zdatnosti dlouhodobě zabývá.
Tělovýchovné fakulty a katedry se podílely nejen na samotné tvorbě metodiky testování, ale i na přípravě podzimního sběru dat a vůbec celého průběhu šetření. „V Praze a Brně jsme proškolili krajské koordinátory testování, aby si mohli jednotlivé testy na vlastní kůži vyzkoušet a aby předání testů bylo co nejvíce jednotné a nevznikala výraznější odchylka v jejich provedení. Do samotného testování vstupovat nebudeme, ale máme definované situace, se kterými můžeme jako supervizoři učitelům pomoci. Výrazněji bychom se pak měli zase zapojit a být nápomocni při analýzách získaných dat a vytváření zpětných vazeb pro školy, ředitele nebo kraje,“ vysvětlil Roman Cuberek s tím, že šetření může přinést spoustu zajímavých zjištění. Navíc samotná spolupráce s Českou školní inspekcí podle něj může být přínosná i pro fakultu.
„Převažuje názor, že ta úroveň tělesné zdatnosti bude horší, s tím se asi dá souhlasit. Ale nevíme to ještě jistě, potřebujeme ta data, na kterých pak můžeme stavět. Vnímám tu ale jednu důležitou věc: nejde o to, jak jsou na tom děti jako celek, ale šetření může přinést odpověď na otázku, jestli existují nějaké rozdíly interindividuální. Tedy jestli jsou nějaké skupiny dětí, které se něčím odlišují. Co je to za děti? V čem ty rozdíly existují? Otevírají se nůžky například mezi městy a venkovem nebo různými typy škol? Česká školní inspekce má navíc o školách, žácích a učitelích i řadu dalších informací, se kterými lze zjištění z tohoto šetření propojit, čímž mohou vzniknout další zajímavé náhledy na tuto problematiku. To vnímám jako velké obohacení. Vysoké školy samostatně by takovéto informace nebyly schopné propojit,“ uzavřel docent Institutu aktivního životního stylu FTK UP.