Technologie samy o sobě jsou neutrální, bezpečné nebo nebezpečné ale bývá to, jak s nimi zacházíme. To připomněla na půdě Univerzity Palackého jaderná inženýrka a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která v zaplněné aule pedagogické fakulty pronesla letošní výroční přednášku k poctě prvního rektora obnoveného vysokého učení v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera.
Během prezentace s názvem Jaderná energie ve službách člověka Dana Drábová, kterou na univerzitě přivítal rektor Martin Procházka a garant studia ochrany obyvatelstva na fakultě tělesné kultury Pavel Otřísal, vzala posluchače na krátký exkurz do historie využívání jaderné energie, okomentovala jeho současnost a nastínila i budoucnost.
„Na cestu, která nás vede k poznání, jak je to se silami, které drží jádro atomu pohromadě, a k možnostem, jak je využít, jsme vykročili teprve nedávno, před necelými 130 lety. Vstup člověka do jaderného věku začal skoro náhodným objevem Wilhelma Conrada Röntgena,“ začala své povídání o významných osobnostech, které se do „jaderné historie“ lidstva zapsaly. Vedle Emila Grubbeho, který jako první popsal radiační dermatitidu jako škodlivý účinek ionizujícího záření, objevitele radioaktivity Henriho Becquerela nebo Marie Currie-Skłodowské zmínila i českou stopu v osobě Leopolda Freuda, který patřil k průkopníkům radioterapie u nás.
Připomněla také letošní 80. výročí spuštění prvního jaderného reaktoru i 65. výročí vzniku Ústavu jaderného fyziky v Řeži u Prahy. Nevyhnula se ani zmínce o shození atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki, více se však věnovala mírovému využití jaderné energie a vedle energetiky a medicíny přiblížila její uplatnění i v dalších oborech. Například použití rentgenfluorescenční analýzy chemického složení objektů při zkoumání a restaurování historických artefaktů či uměleckých děl.
„S jadernými technologiemi se setkáváme i v průmyslu. Typické je měření složení horniny v geologii, měření vlhkosti při výrobě papíru, ionizujícího záření s výhodou využívají například nápojové plnicí linky, kdy automat dostává pokyn, že je láhev naplněná na normovanou hladinu, ve chvíli, kdy hladinu protne svazek tohoto záření,“ uvedla další příklady Dana Drábová.
Největší prostor věnovala využití energetickému, přičemž nabídla i pohled do budoucnosti. „Jaderná energetika založená na štěpení jader uranu je velmi kontroverzní téma. Její osud ovlivňuje celá řada faktorů, zejména úroveň bezpečnosti a jak jsou elektrárny šetrné ke člověku a jeho okolí. Hodně se mluvilo i o ekonomických parametrech, zejména investiční náklady na stavbu jaderné elektrárny z hlediska dnešních cen energetických komodit už tak vysoké nejsou. Do diskuze vstupuje také nakládání s radioaktivním odpadem a možnost vojenského zneužití. To, co ale nakonec rozhodne o tom, jestli nám ta jaderná technologie bude i nadále sloužit, se bude odvíjet od důvěry veřejnosti v to, že ta technologie je bezpečná a že přináší takový užitek, který převáží rizika spojená s jejím využíváním,“ řekla jaderná inženýrka, podle které je třeba přesunout pozornost k jaderné fúzi coby druhému způsobu uvolňování velké množství energie v jaderných reakcích.
V diskuzi, která na přednášku navázala, Dana Drábová mimo jiné přiznala, že jako malá chtěla být veterinářkou a jaderná fyzika na ni vlastně zbyla. Odpovídala ale také na otázku týkající se decentralizace jaderné energetiky v podobě výstavby menších reaktorů a došlo i na téma možného jaderného úderu Ruska na Ukrajině. Své vystoupení přitom zakončila optimisticky: „Pořád mějte na paměti, že to všechno zvládneme a zase se vrátíme ke stabilnímu životu.“
O úplný závěr večera se pak postaral rektor Martin Procházka, který jaderné inženýrce a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové jménem univerzity za přednášku poděkoval a za velkého potlesku jí předal univerzitní medaili s dvojportrétem Františka Palackého a Josefa Dobrovského.
Záznam letošní přednášky k poctě prvního rektora UP J. L. Fischera si můžete přehrát zde.
Tradice přednášek k poctě J. L. Fischera se datuje od roku 1994, kdy byla poprvé přednesena při příležitosti 100. výročí narození prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Uskutečňuje se jednou ročně jako projev ocenění významu osobnosti prof. Josefa Ludvíka Fischera. K jejímu přednesení vybírá k tomuto účelu jmenovaná univerzitní komise významnou českou či zahraniční osobnost z různých vědních oblastí. Přehled osobností, které fischerovskou přednášku pronesly v dřívějších letech, najdete na této stránce.