Slovy chvály nešetřil atašé pro vědu a vysoké školy francouzského velvyslanectví v Praze Mathieu Wellhoff po středeční návštěvě Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Podle jeho slov obě vědecká centra předčila jeho očekávání.
„V Praze, kde sídlí naše ambasáda, se hodně mluví o pražské a brněnské vědě. Ale to, co jsme viděli v Olomouci, bylo vážně úžasné. Vědecká střediska jsou zde na mnohem vyšší úrovni, než jsme očekávali. Nejvíce mě zaujal fakt, že menší výzkumná centra mohou dosáhnout lepších výsledků než mnohem větší vědecké instituce,“ uvedl Wellhoff, jehož k cestě na Hanou přiměly nejen informace ze strany Czech Investu, ale také množství kandidátů a laureátů cen, jež francouzské velvyslanectví za vědu uděluje. Během středeční prohlídky holického areálu přírodovědecké fakulty ho doprovázela referentka pro vědeckou spolupráci Francouzského institutu v Praze Lauriane Labourel.
V obou vědeckých centrech se hosté seznámili se základními výzkumnými směry, nejvýznamnějšími úspěchy a řeč přišla i na situaci v české vědě poté, co u vědeckých center vybudovaných v rámci Operačního programu VaVpI skončí období udržitelnosti. „Myslím, že všechna centra se musí připravovat na konec období udržitelnosti, protože nastane šok a obávám se, že ne všechna přežijí. Ta olomoucká se zdají být v lepší kondici ve srovnání s jinými centry, co jsem navštívil. Jste menší, agilnější a nemáte problém s řízením. U větších center je často problém s řízením, jsou tam vnitřní neshody,“ doplnil vědecký atašé. Podle něj chybí větší spolupráce mezi Akademií věd ČR a univerzitami a dostatek peněz v české vědě mnohdy nemotivuje k efektivnímu využívání evropských dotací.
Generální ředitel RCPTM Radek Zbořil provedl francouzské hosty laboratořemi a ukázal jim přístrojové vybavení včetně v tuzemsku nejvýkonnějšího vysokorozlišovacího elektronového mikroskopu nebo nízkoteplotního rastrovacího mikroskopu, který umožňuje nejen zobrazovat jednotlivé molekuly, ale také s nimi manipulovat. Zástupci ambasády se zaujetím sledovali i hořící nanočástice železa.
„Byl jsem překvapen mírou informovanosti i znalosti českého vědeckého prostředí ze strany francouzských hostů. Protože úzce spolupracujeme s řadou pracovišť v Paříži, Limoges nebo Nantes, jsou pro nás zajímavé nabídky společných workshopů směrem ke společným grantům v programech H2020 a zejména možnost financování pobytů našich doktorandů na špičkových francouzských pracovištích. V neposlední řadě byli kolegové nadšení „double degree“ programem, který na katedře fyzikální chemie již funguje a mohl by být inspirací pro další pracoviště v ČR. Plánujeme na toto téma další schůzku v Praze,“ zhodnotil návštěvu Zbořil.
V CRH vědci představili například pokročilou laserovou mikroskopii pro snímání živých rostlin, na oddělení molekulární biologie ukázali cílené editování genomu ječmene metodou CRISPR/Cas9 a hosté si prohlédli i Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jež zásadním dílem přispělo k přečtení genomu pšenice, ječmene či banánovníků. Vědeckému řediteli CRH Jaroslavu Doleželovi Mathieu Wellhoff poblahopřál k udělení Národní ceny Česká hlava 2018.
„Setkání bylo velmi inspirativní. Hosté měli velmi dobré znalosti o fungování, financování a kvalitě české i evropské vědy. S francouzským vědeckým prostředím je naše centrum v kontaktu, mimo jiné i díky vedoucí oddělení molekulární biologie Veronique Bergougnoux, pracovalo u nás několik mladých francouzských výzkumníků, strukturní biolog David Kopečný získal česko-francouzský doktorát a často využívá synchotronu v Grenoblu. Od letošního ledna u nás působí profesor Pascal Gantet z Montpeliere a očekáváme, že povede naše doktorandy,“ uvedl ředitel CRH Ivo Frébort, který schůzku považuje za počátek dlouhodobější spolupráce.
