Palacký dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Každým rokem přibývají další, kteří dostanou na rok šanci bez přehnané byrokracie pracovat na svém projektu, vyjet do světa, potkat se s uznávanými kapacitami svých oborů a učit se medializovat vědu. Má ale podpora skutečně smysl? Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.
Gabriel Gonzalez získal podporu v roce 2017. Student doktorského studijního programu Experimentální biologie na přírodovědecké fakultě nazval tehdy svůj projekt Cure by design – léčba na míru. „Vývoj léčiv jako proces je poměrně složitý, skládá se z více vědeckých disciplín a vyžaduje spolupráci velkého počtu vědců,“ připomíná Gonzalez. Ve výzkumu se zaměřuje na tři obory. „Prvním je počítačový návrh, který slouží k vytipování a otestování kandidátních molekul ve virtuálním prostředí na receptorech spjatých s Parkinsonovou chorobou. Dalším je medicinální chemie, kdy už pracuji s fyzickými chemikáliemi. Biologické testování pak uzavírá minipříběh látek proti Parkinsonově chorobě. V současné době se zaměřuji na testování aktivit látek na buněčném modelu Parkinsonovy choroby, kde je možné vyvolat toto onemocnění, poté aplikovat nejrůznější látky spolu se standardními léčivy, které slouží jako srovnávací standardy, a sledovat jejich aktivitu,“ vysvětluje vědec. Jeho výzkum už přináší první hmatatelné výsledky. V únoru 2019 se mu spolu s kolegy v týmu profesora Miroslava Strnada podařilo podat patentovou přihlášku na skupinu látek, které vykazují výraznou antiparkinsonickou aktivitu.
Měla podle vás podpora Nadačního fondu UP vliv na vaši vědeckou kariéru?
Pro mě podpora od Nadačního fondu UP nebyly jen peníze na laboratorní materiál, přestože každá koruna pomůže vždy, například s náročnějšími experimenty. Především mi ale pomohla v určitém větším přerodu. V první řadě mi Nadační fond UP pomohl s lepší prezentací našeho výzkumu Parkinsonovy choroby širší veřejnosti, a to jak v podobě PechaKucha prezentace na AFO 2018 či na FuckUP Night 2019. Využil jsem možnost méně formálního formátu prezentace, s jistou dávkou humoru i rekapitulací chyb některých experimentů, jež ve finále vedly ke zlepšení celé práce. Podpora mi pomohla i v samotném řízení celého projektu, jehož součástí bylo vedení bakalářské studentky. Ta pracovala na zcela novém tématu, které i úspěšně obhájila. Díky Nadačnímu fondu UP jsem se naučil, jak je důležité být brandem (značkou) projektu, kterému se věnuji, ve vztahu k odborné a širší veřejnosti.
Jak vnímáte dopad vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu na vaše schopnosti a motivaci pro vědu?
Určitě vidím enormní posun ve zvládání trémy, kterou jsem zažíval před absolvováním vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu. Řeč je především o oblasti soft skills, jako jsou již zmíněné prezentační dovednosti, komunikace nebo práce v týmu. Co se týče mé motivace, tak tu jsem měl, myslím, vždy velkou. Zásadnější změnu jsem zaznamenal v oblasti zodpovědnosti, a to především díky častým prezentacím výsledků či náplně mého výzkumného projektu veřejnosti.
Gabrieli, už víte, jakým vědcem se jednou chcete stát?
Nejsem člověk, co si vytyčí, kým bude jednou v budoucnosti. To, kdo jsme, vnímám jako sled rozhodnutí konaných „tady a ted´“. Čili to, co bych určitě chtěl „do budoucna“ zachovat, je, abych neslevil ze svých požadavků na sebe, šel více mimo svou „komfortní“ zónu a naučil se i někdy odpočívat.