Účastí na mezinárodní soutěži mladých přírodovědných talentů ISEF v USA vyvrcholí spolupráce Natálie Rudolfové s Oddělením molekulární biologie Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Gymnazistka, která se svojí prací uspěla nejprve v projektu Badatel na přírodovědecké fakultě, následně zabodovala ve Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Pod vedením Petry Hofmanové zkoumala reakci pšenice seté na stres v podobě sucha.
„Zjišťovali jsme reakci různých genotypů pšenice seté na stres suchem. Zkoumali jsme hlavně kořenový systém rostlin, jeho architekturu, jak se chovají antioxidační enzymy ve stresu a v kontrolních podmínkách, sledovali jsme i relativní obsah vody. Díky tomu jsme získali komplexní informace o tom, jak rostlina na stres suchem reaguje a co se v ní děje,“ popsala výzkum osmnáctiletá studentka.
V laboratořích CRH strávila o minulých prázdninách celý srpen, vyhodnocování výsledků pokračovalo v následujících měsících. „Do té doby jsem měla jedinou zkušenost s laboratorní prací, a to laboratorní praktika na střední škole. Velmi rychle jsem zjistila, že v tom je dost podstatný rozdíl. Bylo náročné si práci v laboratoři osahat a naučit se některé postupy, bylo to pro mě úplně nové prostředí,“ vzpomíná s úsměvem Natálie.
Spolupráce se středoškolačkou byla novou zkušeností i pro její školitelku. Petra Hofmanová sama prošla projektem Badatel i SOČ a přiznává, že tato zkušenost ji velmi motivovala k vědecké práci. Nyní se ocitla v odlišné roli. „Do té doby jsem vedla jen bakaláře a diplomanty. Spolupráce s Natálií byla samozřejmě jiná. Znamenalo to mnohem více vysvětlování základní terminologie, znalostí a technik. Na druhé straně to pro mě bylo přínosné tím, že jsem se učila učit a složité věci vysvětlovat jednoduchým způsobem. Natálie se zapojila do reálného projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum, jehož cílem bylo selektovat vyšlechtěné odrůdy odolnější vůči suchu,“ uvedla Hofmanová.
Výsledky Natálie poprvé prezentovala na Konferenci mladých přírodovědců projektu Badatel letos v květnu pod názvem Wheat, roots and stress. V kategorie Chemie, biologie skončila na druhém místě. Následně s prací s pozměněným názvem Selekce genotypů pšenice seté (Triticum aestivum L.) odolných vůči stresu suchem pomocí zkoumání kořenového systému prošla okresním, krajským i celostátním kolem SOČ, kde díky 3. místu získala nominaci na zahraniční soutěž. V květnu ji tak mezi písemnou a ústní maturitní zkouškou čeká prezentace na konferenci ISEF (International Science and Engineering Fair). „Bude to asi trochu divoké, ale moc se těším,“ přiznala Natálie.
Spolupráce s molekulárními biology ji utvrdila v tom, že po maturitě zamíří patrně na některý z biologických či chemických oborů, zatím zvažuje především molekulární a buněčnou biologii. Vědecká práce jí nejen prohloubila znalosti, ale naučila ji i lépe si organizovat čas a prezentovat výsledky bádání. „Velmi oceňuji to, že jsem se zapojila do již řešeného projektu a výsledky jsou využitelné v praxi. To pro mě bylo možná i rozhodujícím faktorem, proč jsem se do toho zapojila,“ doplnila dívka, která si ve volném čase najde vedle vědy čas i na hru na klavír či saxofon.