Čeští školáci jsou aktivní, dvě třetiny z nich pravidelně sportují. Sportovní vyžití v klubech a kroužcích ale ještě neznamená dostatek pohybu. Ten se z běžného života vytrácí a dětem stále více chybí neorganizované hraní venku nebo aktivní doprava do školy či na kroužky. Nemalá část dětí je také uvolněna z hodin tělesné výchovy. Vyplývá to z nejnovějších zjištění výzkumníků z Univerzity Palackého, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících v České republice.
České děti jsou aktivní, ale na doporučovaný objem pohybové aktivity dosáhne jen necelá pětina školáků ve věku 11–15 let. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) udává pro děti 60 minut pohybové aktivity denně. „To neznamená, že by 80 procent českých dětí nebylo aktivních. Existuje velká skupina dětí, které mají pravidelně dostatek pohybu, nicméně ne každý den,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman z fakulty tělesné kultury. Alespoň pětkrát do týdne se hýbe zhruba polovina chlapců a 40 procent dívek.
Dospívám a méně sportuji
Organizovanému sportu se věnují dvě třetiny dospívajících. O něco více sportují chlapci, ale i mezi dívkami se sportu věnuje většina. Procento dětí v oddílech a klubech klesá s věkem. V pátých třídách jsou zapojeny bezmála tři čtvrtiny, v devítkách už jen nadpoloviční většina.
Ani aktivní sport ale nemusí stačit. Děti organizované ve sportovních klubech mají sice až trojnásobně vyšší šanci splnit doporučení WHO, skoro polovina sportovců ale není dostatečně aktivní ani pět dní v týdnu. Ve dnech, kdy mají trénink nebo zápas, mají pohybu dostatek, v ostatních už nikoliv. Souvisí to s celkovým vytrácením aktivního pohybu z běžného života. „Dětem chybí neorganizované hraní venku i aktivní doprava do školy nebo do kroužků,“ upozorňuje Michal Kalman. Důležitou roli v pohybovém vyžití českých dětí hraje také socioekonomický status rodiny. Zapojení dětí do organizovaného sportu je běžnější v lépe situovaných domácnostech.
Do školy po svých?
Pěšky nebo na kole se do školy dopravuje přibližně 60 procent dětí. Kolo volí jako dopravní prostředek do školy jen malý počet z nich (4 procenta chlapců a 1 procento dívek), pěšky nejčastěji chodí děti bydlící v těsné blízkosti škol. Sami školáci identifikovali faktory, které by jim usnadnily rozhodnutí cestovat do školy aktivně. Patří mezi ně zabezpečená místa, kde by mohli nechat kolo, bezpečnější místa pro přecházení silnic či méně rušná doprava. „Větší množství pohybu dětí a venkovní aktivita v dětství a dospívání jsou velmi důležité pro lepší zdraví a celkovou pohodu jedince. Vyžadují však značné investice do infrastruktury, které umožní bezpečné outdoorové aktivity, chůzi a zejména jízdu na kole. Plánování měst a dopravy tak, aby byly zajištěny zelené plochy a bezpečné pěší a cyklistické trasy, je zásadním úkolem a zároveň dobrou investicí do zdraví obyvatel dané lokality,“ uvádí ředitel české kanceláře WHO Srdan Matić.
Za nedostatkem pohybu může být rovněž neúčast v hodinách tělesné výchovy na školách. Omezená docházka do tělocviku se týká pětiny školáků. Plně je z hodin tělesné výchovy omluveno 5 procent dětí, poměrně velká skupina je pak osvobozena částečně (cca 13 procent). Čísla jsou ještě o něco vyšší u 11letých, kde má nějak limitovanou účast v tělocviku skoro každý čtvrtý.
„Formovat v průběhu školní docházky vztah dětí k pohybu považuji za velmi důležitou část výchovy. Svou roli hrají také vzorce chování rodičů. Ministerstvo školství aktivně podporuje pohybové aktivity v družinách v rámci projektu Sportuj ve škole, a to na téměř tisícovce škol,“ upozorňuje ministr školství Robert Plaga. Dalším nástrojem ministerstva na podporu sportování dětí a mládeže je dotační program zaměřený na sportovní kluby. Letos se do programu zapojilo rekordních 6500 klubů a oddílů, v nichž sportuje více než 700 tisíc dětí a mladých lidí do 23 let.
Pětina dospívajících má problémy s hmotností
S nedostatkem pohybu souvisí také narůstající hmotnost u dospívajících. Každé páté dítě ve věku 11–15 let má nadváhu nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Sice pomalu, ale jistě. V roce 2018 mělo 15 procent z nich nadváhu a 6 procent bylo obézních.
Tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí. Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), vznikající ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací, se komplexně zabývá životním stylem mladé generace. Kromě čerstvých dat o pohybové aktivitě nebo riziku obezity se zaměřuje také na stravovací návyky, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa. Další informace najdete ZDE.