V prestižním vydavatelství LIT Verlag vyšla kniha s názvem Imagining Religion in the Czech Republic: Anthropological Perspectives. Její autor Jakub Havlíček z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP v ní shrnuje výsledky svého dlouholetého bádání.
Jakub Havlíček představuje ve své knize problematiku konceptualizací a kategorizací náboženství v české společnosti. Tematiku se pokouší uchopit v širších souvislostech kognitivních věd, kognitivní psychologie či lingvistiky. Z tohoto hlediska se jedná o první podobně zaměřený badatelský počin, který se zabývá příklady z oblasti náboženství v české společnosti.
První teoreticky zaměřená část knihy se věnuje širším otázkám konceptualizací a kategorizací v kulturní antropologii, psychologii, lingvistice a v kognitivních vědách. Druhá část pak zkoumá religiozitu v českém prostředí, přesněji způsoby, jimiž badatelé tuto tematiku zkoumají, ale třeba i to, jak je problematika náboženství pojímána v rámci českého základního a středního školství.
„Samotné myšlení v obecných konceptech a kategoriích lze považovat za jednu ze základních kulturních univerzálií. Řada badatelů, kteří se v dějinách věd o společnosti a kultuře touto tematikou zabývali, směřuje k překročení dualismu přírody a kultury, mysli a těla. Sledujeme-li bádání kulturních antropologů, lingvistů či kognitivních vědců v historické perspektivě, zjišťujeme, že mnozí se těchto hranic dotýkají anebo se je pokoušejí překročit. Úvahy na toto téma se objevují například v pracích z oblasti kognitivní antropologie, kde autoři jako Brent Berlin, Paul Kay, Scott Atran či Douglas Medin zkoumají otázky kulturně partikulárních a univerzálních rysů v lidském myšlení o konceptech, kategoriích a klasifikacích světa, který nás obklopuje,“ uvedl Jakub Havlíček a vzpomněl i autory z jiných vědních oblastí, jako je právě lingvistika či psychologie.
„Práce těchto badatelů ukazuje, že myšlení o konceptech spojených s kategorizacemi živé přírody, rostlin, zvířat i lidí vykazuje pozoruhodné společné rysy napříč různými sociokulturními prostředími. Ukazuje se, že lidská mysl je disponována k určitým typům zobecňování, které lidem dovoluje smysluplnou orientaci ve světě. Lidé tak například mají jistou tendenci přisuzovat skrytou podstatu či esenci věcem anebo bytostem, s nimiž se setkávají, a tato esence či podstata je pak základem pro konceptualizace a klasifikace věcí i lidí. Výzkumy v oblasti vývojové a kognitivní psychologie například naznačují, že je tento tzv. psychologický esencialismus výrazně spojen právě s uvažováním o konceptualizacích živých bytostí, s myšlením o typech a kategoriích s nimi spojených. To se samozřejmě týká i našeho uvažování o nábožensky vykládaných konceptualizacích lidských identit,“ doplnil.
Podle Jakuba Havlíčka to však neznamená, že jsou lidé nevyhnutelně předurčeni ke stereotypnímu či dokonce předsudečnému uvažování o lidských identitách. Neznamená to ani, že teorie psychologického esencialismu, jak s ní pracují například psychologové Susan Gelman či Lawrence Hirschfeld, je bezvýhradně přijímána všemi badateli. Esencializující myšlení o lidských identitách je podle něj však bezesporu podstatnou složkou lidského uvažování. Patrné je to právě v konceptualizacích identit spojených s náboženstvími.
„Například antropologové Atran a Medin používají v této souvislosti zajímavou metaforu vody proudící po horském úbočí: to, jak se horské pramínky nakonec v údolí spojí do mohutné bystřiny, spoluurčuje velké množství různých faktorů. Tak i naše myšlení o nábožensky vykládaných identitách spoluurčuje řada vlivů, které můžeme označit jako jak ‚kulturní‘, tak ‚biologické‘,“ doplnil vědec z Filozofické fakulty UP.
Doposud se v bádání o náboženství v české společnosti zohledňovaly zejména ty faktory, které bychom mohli označit jako ‚kulturní‘ – historické, politické, či v nejširším smyslu slova sociální vlivy a souvislosti. Ty podle Jakuba Havlíčka nelze pominout. Vedle toho je však třeba vzít v úvahu i další faktory, například různé dispozice lidské mysli.
„Nábožensky vykládané identity nejsou z tohoto hlediska výlučně ‚kulturními konstrukty‘, ale výsledkem mnohem širšího spektra faktorů, které lze označit jak jako ‚kulturní‘ či sociální, tak jako ‚biologické‘. Navíc se ukazuje, že zkoumáme-li způsoby lidského myšlení o nábožensky vykládaných identitách, mnohdy si s touto základní dichotomií ani nevystačíme. Při výzkumu náboženství i při výuce o nich je potřeba brát v potaz poznatky kognitivních věd o mechanismech lidské mysli,“ uzavřel Jakub Havlíček.
Kniha Imagining Religion in the Czech Republic: Anthropological Perspectives je výstupem projektu Re-produkce vědění o náboženství a vzdělávací systém v moderní české společnosti. Vyyšla díky finanční podpoře FF UP.
Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D., působí jako odborný asistent religionistiky a kulturní antropologie na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Vystudoval historii, francouzštinu a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně, absolvoval stáže na univerzitách v Ósace, Tchajpeji, Vídni, Římě a Honolulu. Ve své odborné práci se věnuje především tematice náboženství ve vztahu k národním a etnickým identitám, náboženství a kulturní paměti, problematice náboženství a vzdělávání a rovněž náboženství a médií. Vyučuje kurzy zaměřené na antropologii náboženství, vizuální antropologii či moderní dějiny v antropologické perspektivě.