S nejmenšími dětmi chtěla Jana Romanová pracovat odjakživa. Vysněnou profesi našla na Novorozeneckém oddělení olomoucké Porodnicko-gynekologické kliniky, kde se vypracovala na pozici vrchní sestry. Spolu se svým týmem se absolventka Fakulty zdravotnických věd UP snaží zajišťovat tu nejlepší ošetřovatelskou péči o novorozence – zdravé, nemocné a předčasně narozené.
„Dětská sestra je nádherný obor. Po jeho studiu na střední zdravotnické škole jsme chtěly na novorozenecké oddělení všechny. Ta práce se mi líbila vždycky, a líbí se mi doteď,“ říká sympatická brunetka a je to na ní vidět i po „terénní“ praxi na téměř všech odděleních Dětské kliniky, i po šesti letech v náročné vedoucí funkci.
Novorozenecké oddělení FNOL je součástí jednoho z dvanácti perinatologických center v ČR. Zajišťuje komplexní a vysoce specializovanou péči o všechny novorozence – fyziologické, patologické a nezralé. Hlavní cíl mají všechna neonatologická pracoviště společný: aby právě narozená miminka v klidu a bezpečí překonala okamžiky „vyhoštění“ z dosavadního útočiště v matčině těle a vstupovala do života s co nejmenší, nejlépe žádnou zátěží.
„Adaptace novorozence po porodu je velmi důležitá. Dbáme na to, aby porod proběhl v klidu a co nejpřirozeněji, aby dítě nebylo separované od matky a hned od počátku se mohla upevňovat jejich vzájemná vazba,“ říká s empatií usměvavá „vrchní“. Umožňuje to celé spektrum postupů, které matkám ošetřovatelský tým nabízí – od respektování alternativních porodních plánů rodiček, účasti otců při porodu, bondingu, který matkám umožňuje strávit první dvě hodiny s dítětem přiloženým na hrudník, přes zajištění co možná nejvyšší míry soukromí až po neomezenou návštěvní dobu pro rodiny nebo podporu kojení. Maminky se mohou co nejdříve zapojit do péče a samy dítě přebalovat, koupat nebo pomáhat při ošetřování. „Uvědomujeme si, že dítě patří svému rodiči, a ten by měl o něm rozhodovat. My samozřejmě poskytujeme odbornou podporu, ale zároveň také co možná nejvíce individualizovanou péči,“ zdůrazňuje Jana Romanová.
Koncept vývojové péče, od nějž se ošetřovatelská praxe na Novorozeneckém oddělení odvíjí, nachází výrazné uplatnění zejména u předčasně narozených dětí. „Pokud to stav dítěte dovolí, pomáháme maminkám, aby se cítily platné a pouze nepřihlížely, co ostatní s jejich dítětem dělají,“ vysvětluje Jana Romanová. „Dříve bylo nemyslitelné, aby rodiče mohli být přítomni na oddělení nepřetržitě nebo se personálu dívali ´pod ruku´. My jsme to zcela ´překlopili´ v přesvědčení, že matka má právo být s dítětem hned po jeho příchodu na svět, protože jejich interakce miminku nesmírně prospívá. A pokud rodiče z rodinných či pracovních důvodů u nás být nemohou, kamery instalované nad inkubátory jim umožní sledovat své miminko alespoň na monitoru z domova.“
Hledání cest k účinné pomoci nedonošeným dětem ji přivedlo i k tématu diplomové práce. Pod vedením primáře Novorozeneckého oddělení Lumíra Kantora zkoumala vliv hlasu matky na novorozence. Sledování změn srdeční frekvence dítěte při zvukovém záznamu a v klidovém režimu prokázalo, že účinek matčina hlasu mu přináší výrazný uklidňující efekt. „Potvrdili jsme předpoklad, že hlas matky je pro novorozence při aplikaci muzikoterapie nejpřínosnější vjem. Dítě je stabilizovanější a klidnější. Dokládá to i naše současná ošetřovatelská praxe, při které dětem od 29. gestačního týdne pouštíme do inkubátorů písničky nebo pohádky namluvené matkou.“
Spolu s týmem lékařů a sester se těší z každého zachráněného miminka. To zatím nejmenší vážilo pouhých 500 gramů. „Byla to holčička narozená ve 24. týdnu. Teď je z ní nádherná osmiletá dívenka, úplně zdravá. Vůbec nejkrásnější pocit je, když nám přijdou rodiče ukázat děti, které jsme kdysi propouštěli z intenzivní péče.“ Jako jedno z nejdojemnějších poděkování a zpětnou vazbu pro celý tým vnímá i akci „Setkání maličkých miminek“, kterou už třetím rokem organizuje Novorozenecké oddělení v olomoucké Pevnosti poznání. Pravidelně se tam v doprovodu rodičů schází na tři stovky dětí, které své první dny života prožily na olomoucké novorozenecké jednotce intenzivní péče.
V současné vedoucí pozici je její přímý kontakt s dětmi už jen ojedinělý, práce vrchní sestry ji ale naplňuje. „Miminka mi někdy chybí, ale manažerská práce mě baví, je zajímavá a tvůrčí. Zvlášť když mám kolem sebe tak vynikající kolegyně sestry a lékaře. Většina z nás má ráda novinky a přínosné změny a snažíme se naši péči posunout dál. Je to především velká zásluha primáře Kantora, který nás sestry respektuje jako skutečné partnery. Jsme zkrátka jeden tým a chceme, aby od nás odcházely spokojené maminky a zdravé a šťastné děti. Motto našeho oddělení je: Láska na celý život…“ uzavírá Jana Romanová.
Jana Romanová (* 1969)
Patří k ročníku prvních absolventů fakulty zdravotnických věd, na níž v roce 2011 úspěšně ukončila studium oboru Ošetřovatelství. O pět let později absolvovala magisterský obor Ošetřovatelská péče v pediatrii na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a v současné době dokončuje specializační studium Organizace a řízení ve zdravotnictví v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Před šesti lety iniciovala první pracovní setkání vrchních sester ze všech perinatologických center v Čechách a na Moravě, které nyní v rámci neonatologické sekce České asociace sester spolupracují na tvorbě a vydávání klinicky doporučených postupů v oblasti ošetřovatelské péče v neonatologii.