V Moskvě měl být na studijním pobytu celý semestr, chtěl se tam připravit na státnice. Jeho plán se však rozplynul tak rychle, jak rychle a nečekaně udeřila válka. Už po týdnu se Jaroslav Synčák, student Filozofické fakulty UP, společně s dalšími šesti spolužáky vrátil domů. I díky pomoci Univerzity Palackého.
Během studia na Univerzitě Palackého absolvoval Jaroslav Synčák již zahraniční program na britské Durham University. Nějaký čas poté přišlo rozhodnutí, že ruštinu v praxi bude studovat v metropoli Ruské federace.
„Do Moskvy nás přijelo studovat sedm. Tři jsme byli na Národní výzkumné univerzitě – Vyšší škole ekonomické (VŠE), jedné z nejprestižnějších vysokých škol v Rusku, čtyři studenti přijeli už na začátku února na Moskevskou lingvistickou univerzitu (MGLU),“ říká Jaroslav Synčák, posluchač oboru Ruština se zaměřením na hospodářsko-právní a turistickou oblast.
Po týdnu svého studia na VŠE navázal se spolužáky kontakt s kolegy, kteří studovali na MGLU. „V sobotu 26. února jsme se spojili a dohodli se na setkání, kde jsme se původně chtěli domlouvat na výletech, které podnikneme. Nakonec jsme se dlouze bavili o tom, jestli nemáme raději odcestovat domů. Rozhodnutí padlo ve chvíli, kdy nám telefonovala paní proděkanka FF UP Pavlína Flajšarová, která nám po poradě s vedením Filozofické fakulty UP doporučila, abychom z Ruska co nejdřív odcestovali. Nabídla nám pomoc univerzity,“ popisuje nedávnou situaci.
Už během zmiňovaného víkendu pozoroval, jak se v Moskvě situace mění. „Viditelné byly protesty, zaznamenal jsem omezení v přístupu k internetu. Bylo těžké se s někým zkontaktovat. Kvůli sankcím přestávaly fungovat i platby kartou. Zaregistroval jsem pokles hodnoty rublu, pomalu nemělo ani význam vybírat hotovost. A vlastně to ani nešlo. U bankomatu se totiž tvořily velké fronty,“ doplňuje student, který se v Moskvě chtěl připravit na závěr svého studia.
I když ho z cesty odrazovali rodiče, kamarádi i známí, byl před svým odjezdem přesvědčen, že je to dobré rozhodnutí. „Situaci v Rusku dlouhodobě sleduji. Při přípravě na odjezd jsem četl informace ze zdrojů nezávislých na režimu a debatoval s lidmi, kteří se o tuto zemi i dlouhodobě zajímají. Bavil jsem se na dané téma například s Petrou Procházkovou, novinářkou, která o Rusku píše už od 90. let. Nikomu nedává žádný smysl postup, který zvolil prezident Vladimír Putin. Nikomu nedává smysl útok Ruska na Ukrajinu. Z této války vítěz nevzejde, bude to prohra pro všechny,“ dodává Jaroslav Synčák.
Přerušení dohod českých vysokých škol s těmi ruskými chápe jako gesto, které negativně pocítí především obyčejní lidé a studenti. „Všichni, s nimiž jsem se v Moskvě bavil, válku odmítají,“ doplňuje posluchač Filozofické fakulty UP.
Teď přemýšlí nejen o státnicích, ale i o budoucnosti oboru, který studuje. „Se sankcemi, které jsou a budou uvaleny na Rusko, se situace stává stále složitější. Rusko se izoluje, částečně dobrovolně, ale i nedobrovolně. Jak na něj západní země uvalují různé sankce, stává se samozřejmě obchodování s ruskými firmami, s ruskými zákazníky stále obtížnější. Podobně to bude i s turismem, když západ přestane Rusům udělovat víza. Hodně se tím zužují možnosti využití oboru, který studuji,“ míní student rusistiky, jehož cílem je letos studium na UP uspěšně ukončit.