V Dětském domově Prostějov učila Miroslava Loučková už v první vlně pandemie. Pak s tamními dětmi strávila kus léta, a když se na podzim virus vrátil, začala je učit znovu. Společně s dalšími studenty pedagogické, filozofické a přírodovědecké fakulty tak opět vedle studia pomáhá dětem s úkoly i novou učební látkou.
„Tentokrát využívám své znalosti při výuce prvňáčka. Situace je jiná než na jaře i v tom, že některé děti už mají online výuku, o počítač se dělí s ostatními. Hodně úkolů pak mají ty děti, kterým přichází učivo e-mailem,“ řekla Miroslava Loučková, studentka čtvrtého ročníku magisterského studia oboru Učitelství pro první stupeň základních škol a speciální pedagogika.
V první vlně koronavirové epidemie jezdila do prostějovského domova vždy v úterý a ve čtvrtek. Dohlížela u dětí na školní přípravu, společně se věnovali úkolům a učili se novou látku. „Myslím si, že jsme to tehdy zvládli na jedničku. Některé děti se po znovuotevření svých škol prospěchově i zlepšily. Věřím, že je to z části náš společný úspěch. Opravdu není v silách tamních úžasných tet, aby zvládly nejrozmanitější učivo různých věkových skupin a zaměření s osmi svěřenými dětmi současně. Mnohé děti mají také různé poruchy učení, ADHD, mnohé navštěvují základní školy praktické. Já jsem za tuto zkušenost velmi vděčná. Opravdu mi toto období v mnohém pomohlo, získala jsem neocenitelnou praxi a také nové malé přátele,“ dodala Miroslava Loučková.
Ve své stávající činnosti vidí velký smysl, a tak s dětmi strávila i část léta. „Jezdila jsem za nimi co možná nejčastěji. Chodili jsme společně na procházky, jezdili jsme na kolečkových bruslích, hráli hry, fotbal, opékali špekáčky a podobně. Měla jsem dokonce tu čest stát se na týden jejich tetou a vyjet s nimi na pobyt do Malé Morávky. Tento tábor jsme si neskutečně užili. Je totiž skvělé poznat děti i z jiné stránky než z té školní,“ doplnila posluchačka pedagogické fakulty. Teď už má s dětmi v prostějovském dětském domově přátelský vztah. „Tím, že je znám už půl roku, jsou ke mně otevřenější. Znám je dnes mnohem víc, vím, v čem tápou a co jim naopak nedělá žádný problém,“ uvedla.
Při školní přípravě využívá i didaktické hry a snaží se své dětské přátele co nejvíc motivovat. Dokonce má pocit, že některé z dětí jsou v její přítomnosti i snaživější, úhledněji píší, víc se snaží o správné výsledky matematických příkladů. „Jde na nich vidět to odhodlání plnit úkoly zrovna s námi dobrovolníky,“ dodala sympatická brunetka.
Do Dětského domova v Prostějově teď jezdí podle toho, jak má online výuku. „Někdy tedy dopoledne sedím doma u počítače a věnuji se svému studiu a do Prostějova jezdím odpoledne, jindy je to naopak. S ostatními dobrovolníky z pedagogické fakulty, ale také i například s dobrovolníky z filozofické a přírodovědecké fakulty se tentokrát spíše míjíme. Naopak s dětmi jsme všichni v neustálém kontaktu přes sociální sítě, což je skvělé. Troufám si i říci, že jsme se už stali i součástí jejich druhé rodiny, a to je největší smysl našeho působení,“ řekla budoucí učitelka prvního stupně základních škol.
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého soustřeďuje své studenty především v pomoci se školní přípravou. Kromě Dětského domova Prostějov, který má kapacitu 48 dětí, doučují někteří posluchači i pedagogové zájemce prostřednictvím projektu Liška online Charity Olomouc. Psali jsme ZDE. Pedagogická fakulta spolupracuje i v doučovacím projektu Člověka v tísni a v projektu Hvězdy dětem. Aktuálně se studenti Učitelství pro MŠ a speciální pedagogika hlásí i k pomoci v mateřských školách, které vinou koronavirové epidemie začínají trpět nedostatkem personálu.