Dne 24. února t. r. Žurnál Online informoval o vydání publikace prof. Jiřího Fialy z FF UP a dr. Kamily Holáskové z PdF UP věnované pobytu Sigmunda Freuda v Olomouci (ZDE).
Od 9. srpna do 9. září 1886 tehdejší čerstvý třicátník, vídeňský lékař a soukromý docent Vídeňské univerzity Sigmund Freud absolvoval jako vrchní vojenský lékař v záloze „cvičení ve zbrani“ u štábu zeměbraneckého pěchotního praporu č. 15 v Olomouci.
Publikaci s názvem Sigmund Freud v Olomouci roku 1886 předcházela 22. září 2016 instalace pamětní desky S. Freuda, díla olomouckého sochaře doc. Bohumila Teplého, na fasádě domu na Horním náměstí č. 21 vedle vchodu do někdejší Hirschovy kavárny, nyní Caffe Opera. Nedobrovolná návštěva Olomouce budoucího zakladatele psychoanalýzy ovlivnila negativně jeho soud o našem městě, před jeho kritickým zrakem obstála pouze Hirschova kavárna na Horním náměstí. Rekonstruovat průběh Freudova vojenského cvičení v Olomouci a jeho okolí bylo možné díky dochovaným dopisům příteli, vídeňskému lékaři Josefu Breurovi, a Freudově budoucí švagrové Minně Bernaysové, další korespondeční prameny zůstaly autorům výše uvedené publikace nedostupné, pokud se vůbec dochovaly.
Obrat v pátrání po stopách Sigmunda Freuda v Olomouci znamenalo otištění podrobného německého resumé publikace Sigmund Freud v Olomouci roku 1886 v posledním čísle německého časopisu pro dějiny psychoanalýzy Luzifer-Amor, vydávaného nakladatelstvím Brandes & Apsel ve Frankfurtu nad Mohanem (https://www.luzifer-amor.de/index.php?id=428). Prof. Dr. Med. Albrecht Hirschmüller z Institutu pro etiku a dějiny medicíny Univerzity Tübingen, jeden z vydavatelů pětisvazkové edice Sigmund Freud and Martha Bernays: Die Brautbriefe 1882–1886, sdělil nato autorům olomoucké publikace, že v připravovaném 5. svazku této edice s podtitulem Dich so zu haben, wie Du bist (Mít tě takovou, jaká jsi) budou otištěny další dopisy, v nichž se objevují zmínky o Freudově pobytu v Olomouci roku 1886.
Potvrzuje se bohužel, že Freudovy listy jeho snoubence Martě Bernaysové ze srpna 1886 se z neznámých důvodů nedochovaly, musely však podle aluzí v Martiných dopisech S. Freudovi existovat. Naproti tomu prof. Hirschmüller laskavě poskytl J. Fialovi a K. Holáskové relevantní pasáž z dopisu Sigmunda Freuda jeho sestře Rose Freudové provd. Grafové (zahynula roku 1943 jako oběť holocaustu v koncentračním táboře Treblinka). Dne 26. srpna 1886 psal Sigmund Freud z Olomouce své sestře toto:
„Milá Rózičko,
Olomouc je tak nudná a absolutní duševní odpočinek mi dělá tak dobře, že jsem rád nepsal. Bylo by tu hodně k povídání, ale málo ke psaní. Je to vojenské město, jinak vůbec nic, fádní okolí, dobré počasí, mnohdy příliš horko, jídlo a pití průměrně špatné, velkoměstská kavárna. Moje práce pozůstává hlavně z časného vstávání, což ostatně pro mě ztratilo svůj děs. Ve 1/4 na 6 ráno provádím vizitu marodů, od třetí do šesté hodiny vedu školení se zdravotnickým mužstvem. Doposud dva pochody, druhý započal ve 4 hodiny ráno a trval s delším odpočinkem do ½ 1. Díky kokainu jsem nebyl unavený. V sobotu se konají velké pevnostní manévry, které potrvají celý den a noc. Námaha docela postačí. Jsem taky výjimečně líný. (…)“
O svých experimentech s kokainem během vojenského cvičení v Olomouci se Sigmund Freud zmiňuje i v jiných dopisech – ostatně už v roce 1884 publikoval studii Über coca (O koce), v níž popsal působení této drogy na vlastním těle a doporučoval kokain jako stimulant při fyzickém a psychickém vyčerpání (o drogové závislosti měla tehdejší medicína jen nepatrné informace). Dojmu fádnosti okolí Olomouce mohl Freud podlehnout při pochodech na Tabulový vrch nebo k Holici – evidentně přehlédl z jedné strany Kosíř a z druhé strany Svatý Kopeček, nedoslechl se ani o existenci lázní Slatinice, jež by ho jako lékaře mohly zaujmout…
Prof. Jiří Fiala