Volební systém Demokracie 21 i nápady, jak využít technologie pro další etapu existence lidské společnosti, přijel ve středu na přírodovědeckou fakultu představit matematik, pedagog a zakladatel nadací pro podporu vědy, umění či boj proti korupci Karel Janeček. Byl v pořadí druhým hostem přednáškového kurzu Současná chemie, který již 13. rokem vede nositel národní ceny Česká hlava Pavel Hobza.
"Věda je krásná věc, ale je třeba se také dívat kolem sebe. Víme, že jedním z problémů naší společnosti je korupce. Boj proti ní je nekonečný, ale Karel Janeček se do něj pustil. V naší společnosti také oživil pojem mecenášství, sponzoruje nejen vědu, ale například i umění," představil svého hosta jeden z nejcitovanějších českých vědců Pavel Hobza.
Vedle umění, milování a pohybu je podle Janečka věda a výzkum jedna z nejvýznamnějších aktivit, které hýbou světem. Proto v roce 2009 založil Nadační fond Neuron pro podporu vědy. O rok později následoval Nadační fond proti korupci, od nějž již vedla poměrně přímočará cesta k návrhu volebního systému.
"Když mi něco vadí, snažím se s tím něco udělat. Kdyby mi ale někdo před 15 lety řekl, že budu vymýšlet volební systém, vůbec bych nechápal, proč bych to měl dělat. Ale po založení Nadačního fondu proti korupci to přišlo naprosto přirozeně. Při komunikaci s poslanci a lidmi, kteří řídí naši společnost, jsem si uvědomil, že největším problémem je to, jací lidé jsou voleni a dostávají se do mocenských pozic. Od toho vedla cesta k zamyšlení se nad stávajícím volebním systémem, který považuji za špatný. Proto jsem se snažil vymyslet, jak vše optimalizovat," uvedl Janeček.
Volební systém Demokracie 21 vznikl v roce 2013. Podstatou je takzvaný efekt více hlasů, kdy volič má dvakrát více hlasů, než je volených mandátů. "Nemůžeme mít zcela spravedlivý volební systém, ale můžeme se snažit k němu přiblížit. Věřím tomu, že implementací Demokracie 21 mohou ve společnosti nastat zásadní změny. Systém používá hodně organizací pro své vnitřní hlasování, například jsme ho využili v Indii či Africe pro některá hlasování neziskových organizací. Jeho potenciál je samozřejmě mnohem větší, význam má například u participativních rozpočtů. Za nejvýznamnější krok ale považuji implementaci demokracie 21 v politice," uvedl Janeček.
Velkou pozornost věnuje i využívání technologií pro vzájemnou spolupráci a komunikaci. "To je možná v dnešní době to nejdůležitější. Lidé by spolu měli více komunikovat, propojovat se, aby si mohli více důvěřovat a spolupracovat. Technologie mohou jít i proti nám, kdy je neumíme používat. Na to, abychom se to naučili, je potřeba vyvinout platformy založené na decentralizaci, open source. Ty pak mohou zásadně pomoci transparentnosti a kooperaci," domnívá se Janeček.
Kurz Současná chemie pokračuje ve středu 21. března vystoupením historika umění a prorektora Univerzity Karlovy Jana Royta, který se zabývá zejména starším uměním od raně křesťanské epochy až po konec baroka. Přednášku nazvanou Bůh a jeho zobrazení v různých náboženských konfesích v průběhu staletí pronese v aule od 14:00. Zvána je i veřejnost.