Především o současném stavu státní podpory výzkumu a aplikace kvantových technologií i možnostech jejich budoucího uplatnění hovořili účastníci nedávné online panelové diskuze Národní iniciativy pro kvantové technologie (NIKT). Do debaty se zapojili také zástupci českých vědeckých a aplikačních týmů sdružených v NIKT spolu s představiteli EU, ministerstev školství, dopravy, průmyslu a obchodu i s odborníky z Technologické agentury ČR a Technologického centra AV ČR. Cenné informace o podobě státní podpory výzkumu kvantových technologií ve svých zemích účastníkům online diskuze poskytli experti z Polska, Dánska a Portugalska.
„Podmínkou efektivního fungování podpory výzkumu a vývoje kvalitativně nových technologií je, aby se vědci a inženýři setkávali se zástupci ministerstev a grantových agentur. Důležitá je také výměna zkušeností mezi evropskými zeměmi. Tato akce poskytla příležitost pro obojí,“ říká Miloslav Dušek z katedry optiky přírodovědecké fakulty, který zastává funkci předsedy NIKT. „Panel byl užitečným setkáním odborníků z oblasti kvantových technologií, expertů ze souvisejících oblastí i zástupců státní správy a poskytovatelů financí. Byly prezentovány základní české i evropské aktivity v této oblasti,“ hodnotí konferenci Jan Bouda z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
První sekce online diskuze byla zaměřena na nové grantové výzvy Horizon Europe především v programech Flagship a QuantERA, které mají na starost MŠMT a TA ČR. Odborníci byli informováni také o národní podpoře kvantových technologií ze strany ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy. Značná pozornost byla věnována klíčovému dálkovému sdílení bezpečného klíče a optických frekvencí pro porovnání normálů času, a to jak pomocí národních optických vláknových sítí (CESNET), tak i s využitím satelitů v rámci ESA.
Odborníci diskutovali o větším propojení základního a aplikovaného výzkumu kvantových technologií s tuzemskou firemní základnou. V druhé sekci se členové NIKTu vzájemně informovali o nových společných podnětech a možnostech spolupráce především v oblasti mezinárodního partnerství Euro QCI pro kvantovou distribuci klíče, zapojení národního superpočítačového centra IT4I do kvantových technologií a také o vytvoření prvního výukového programu kvantových technologií v ČR na ČVUT Praha.
„Všechny tyto tři oblasti jsou ukázkou nových a různorodých aktivit kvantových technologií v ČR. Diskuzi poté obohatili ve třetí sekci zahraniční hosté z Polska, Dánska a Portugalska, kteří předali detailní informace o národních aktivitách těchto zemí v kvantových technologiích, způsobu podpory ze strany státu a firem a plánech do budoucna. Tato diskuze byla velmi užitečná pro srovnání a inspiraci při tvorbě národních aktivit a mezinárodní koordinace v kvantových technologiích,“ popisuje přínosy online konference koordinátor projektu NONGAUSS Radim Filip z katedry optiky přírodovědecké fakulty.
Panel byl organizován v rámci mezinárodního projektu Horizon 2020 NONGAUSS, který spojuje vědce z ČR, Francie a Dánska v oblasti kvantových ne-Gaussovských technologií. „Tento projekt bude organizovat panel v následujících třech klíčových letech pravidelně, spolu s dalšími akcemi, jako jsou workshopy, letní školy, přednášky a další setkání v kvantových technologiích, a to jak pro odborníky a studenty, tak i pro širokou veřejnost,“ uvádí Radim Filip.
„Podporu kvantových technologií ze strany Evropské komise v novém programu Horizont Evropa naleznou zájemci v Klastru 4 jeho druhého pilíře zaměřeného na konkurenceschopnou a udržitelnou průmyslovou výrobu. Kvantové technologie představují další příklad interdisciplinárního výzkumu s obrovským potenciálem,“ říká Petr Pracna, národní kontakt pro Rámcový program Horizont Evropa, Klastr 4 – digitalizace, průmysl a vesmír.
Michal Vávra z odboru výzkumu a vývoje ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který má na starost evropské projekty QuantERA, ocenil aktivitu a úspěchy české výzkumné komunity v oblasti kvantových technologií. „Diskuzní panel byl velmi obohacující. Bylo přínosné vyslechnout si informace o fungování podpory výzkumu kvantových technologií v dalších evropských zemích, stejně jako informace o aktivitách dalších resortů české státní správy i dalších institucí aktivních v této oblasti. Domnívám se, že obdobné aktivity mají značný potenciál přispět k posílení a prohloubení spolupráce mezi zúčastněnými stranami na národní i mezinárodní úrovni,“ uvedl Michal Vávra.
MŠMT od roku 2018 financuje české účastníky mezinárodních výzkumných projektů v rámci programu QuantERA ERA-NET Cofund in Quantum Technologies. Dosud bylo v rámci programu QuantERA ve dvou výzvách podpořeno ze strany MŠMT celkem devět výzkumných projektů s českou účastí celkovou částkou 38,8 milionu korun. „Pevně věřím, že čeští žadatelé navážou na své dosavadní úspěchy i ve výzvě QuantERA II., která byla otevřena na jaře roku 2021,“ dodává Michal Vávra.
Projekt NONGAUSS je podporován z rozpočtu Horizon 2020, program EU pro výzkum a inovace, pod grantovou smlouvou č. 951737.